Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1922/18

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti H. M., zastoupené Mgr. Janem Bučkem, advokátem, sídlem Zátiší 3501, Frýdek-Místek, proti opatření Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, Územního odboru Frýdek-Místek, 1. oddělení obecné kriminality ze dne 28. 3. 2018 č. j. KRPT-24091-117/TČ-2018-070271-101, za účasti Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci

1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 4. 6. 2018, navrhla stěžovatelka zrušení v záhlaví uvedeného opatření Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, Územního odboru Frýdek-Místek, 1. oddělení obecné kriminality (dále jen "policejní orgán") z důvodu tvrzeného porušení jejích ústavně zaručených základních práv podle a d (dále jen " ").

2. Stěžovatelka je trestně stíhána na základě usnesení policejního orgánu ze dne 27. 1. 2018 č. j. KRPT-24091-22/TČ-2018-070271 pro trestný čin týrání osoby ve společném obydlí podle a 2 písm. d) , kterého se měla dopustit tím, že - stručně řečeno - od května roku 2017 do 25. 1. 2018 svému příteli ve společně obývaném domě dlouhodobě způsobovala psychické i fyzické příkoří tím, že mu vulgárně nadávala, fackovala jej, kousala do ucha, napadala jej obuví a pěstmi, tahala za vlasy, ničila vybavení domácnosti, nadávky vepisovala na zdi a nábytek propiskou či vyškrabávala nožem, přičemž poškozený v několika případech při jejích útocích musel odejít k sousedům a toto její trýznivé a pokořující jednání mu způsobilo dlouhodobé fyzické a psychické příkoří. Policejní orgán v této trestní věci opatřením ze dne 5. 2. 2018 č. j. KRPT-24091-52/TČ-2018-070271-101 přibral dva znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie ke zkoumání duševního stavu poškozeného. Následně dne 28. 3. 2018 napadeným opatřením policejní orgán přibral tytéž znalce také k posouzení duševního stavu obou dětí stěžovatelky, tj. zletilé dcery a nezletilého syna, přičemž stran formulace otázek odkázal na dřívější opatření ze dne 5. 2. 2018. Tento úkon policejního orgánu je odůvodněn tak, že v průběhu vyšetřování vyvstalo podezření, že krom poškozeného by domácímu násilí mohly být vystaveny také obě děti stěžovatelky, a proto je nutno zkoumat jejich duševní stav a zjistit, zda jednání stěžovatelky zanechalo následky na jejich duševním zdraví.

3. V souvislosti s postupem policejního orgánu se stěžovatelka obrátila na státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku (dále jen "okresní státní zastupitelství") vykonávajícího ve věci dozor (podání ze dne 12. 3. 2018 a 13. 4. 2018) a podala taktéž podnět Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě (dále jen "krajské státní zastupitelství") k výkonu dohledu nad činností okresního státního zastupitelství (podání ze dne 13. 4. 2018 a 7. 5. 2018). Okresní státní zastupitelství ani krajské státní zastupitelství nedospěly k závěru o pochybeních v postupu policejního orgánu, pouze v návaznosti na pokyn státního zástupce došlo dne 24. 4. 2018 k doplnění záznamu o zahájení úkonů v trestním řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu pro podezření ze spáchání přečinu ublížení na zdraví podle a zločinu týrání svěřené osoby podle a 2 písm. c) a d) .

4. Argumentace obsažená v ústavní stížnosti je z velké části shodná s argumentací předloženou okresnímu státnímu zastupitelství a krajskému státnímu zastupitelství a směřuje do nezákonného rozsahu důkazů opatřovaných policejním orgánem. Stěžovatelka má za to, že znalecké zkoumání jejích dětí není odůvodněno, a to zejména ve vztahu ke zletilé dceři, která o soužití stěžovatelky a poškozeného dle své výpovědi nic neví a již tři roky s matkou nežije. Napadené opatření také v tomto ohledu žádné konkrétní odůvodnění neobsahuje a důvody pro znalecké zkoumání jejích dětí neposkytl ani dozorující státní zástupce okresního státního zastupitelství. Dokazování již v přípravném řízení vybočuje ze zákonného rámce mezí vyšetřování dle § 164 ve spojení s § 89 trestního řádu, neboť potřeba znaleckého zkoumání duševního stavu dětí stěžovatelky ve vztahu ke stíhanému skutku nevyplynula a neexistuje. Postup policejního orgánu vybočuje taktéž ze zásady přiměřenosti, je zásahem do rodinného života, osobní sféry stěžovatelky a jejích dětí. Pokud by důvodem pro přibrání znalců za účelem vyšetření duševního stavu dětí stěžovatelky mělo být prověření okolností, které by mohly odůvodnit závěr, že se stěžovatelka v minulosti dopustila jiného skutku, jenž má znaky trestného činu, pak mělo být nejprve policejním orgánem zahájeno trestní stíhání pro takový skutek podle § 160 trestního řádu, ledaže se mělo jednat o neodkladný či neopakovatelný úkon.

II.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Před samotným věcným posouzením ústavní stížnosti, je Ústavní soud povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti a zda jsou dány podmínky posouzení ústavní stížnosti stanovené y a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

6. Jednou z podmínek věcného posouzení ústavní stížnosti stanovených je vyčerpání všech procesních prostředků, které stěžovateli zákon k ochraně jeho práv poskytuje ( ), před podáním samotné ústavní stížnosti. V případě, že k takovému vyčerpání procesních prostředků nedojde, je ústavní stížnost nepřípustná. Tato ustanovení jsou pak zákonným promítnutím principu subsidiarity ústavní stížnosti, kdy Ústavní soud má vystupovat jako poslední garant základních práv a svobod, který zásadně nevstupuje do řízení v době, kdy se lze efektivní ochrany domoci před obecnými soudy [srov. např. stanovisko pléna sp. zn. ze dne 15. 11. 2016 (394/2016 Sb.); všechna zde citovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz].

7. Z výše naznačeného pravidla, že ústavní stížností by měla být napadána zásadně konečná a pravomocná meritorní rozhodnutí, připustil Ústavní soud ve své rozhodovací praxi výjimky, jež se týkají takových dílčích a pravomocných rozhodnutí, která uzavírají určitou část řízení, ačkoli řízení ve věci samé ještě neskončilo. Musí však být kumulativně splněny dvě podmínky: rozhodnutí musí být způsobilé bezprostředně a citelně zasáhnout do ústavně zaručených základních práv a svobod a je třeba, aby se námitka porušení těchto práv a svobod omezovala jen na příslušné stadium řízení, v němž bylo o takové otázce rozhodnuto, tedy aby již nemohla být v rámci dalšího řízení (např. při použití opravných prostředků proti meritornímu rozhodnuti) efektivně uplatněna [srov. nález

sp. zn.

ze dne 12. 1. 2005 (N 6/36 SbNU 53)].

8. Z dřívější judikatury Ústavního soudu plyne, že opatření o přibrání znalce podle trestního řádu není obecně považováno za takové rozhodnutí, jež by splňovalo výše uvedené podmínky a byla by tak proti němu ústavní stížnost přípustná, neboť nelze shledat, že je spojeno s faktickým zásahem do základního práva nebo svobody, který by nebylo možno případně odstranit jinak, tj. v rámci dalšího průběhu trestního řízení při rozhodování ve věci samé (srov. např. usnesení ze dne 20. 11. 2001

sp. zn.

nebo usnesení ze dne 10. 5. 2010

sp. zn.

).

9. V nyní posuzované ústavní stížnosti stěžovatelka brojí, jak je výše popsáno, proti opatření policejního orgánu o přibrání znalců z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie za účelem znaleckého zkoumání duševního stavu jejích dětí. Na tuto věc se tedy plně uplatní dříve učiněné závěry Ústavního soudu o nepřípustnosti ústavní stížnosti proti takovým opatřením pro její předčasnost. Ústavní soud vzal v úvahu, že napadené opatření policejního orgánu bylo odůvodněno a z podnětu okresního státního zastupitelství byla také zhojena procesní vada spočívající v nedoplnění záznamu o zahájení úkonů v trestním řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu. Nic však nebrání stěžovatelce v tom, aby i v dalším průběhu trestního řízení namítala nezákonnost tohoto důkazu a tato námitka musí být orgány činnými v trestním řízení při meritorním rozhodování zvažována.

10. Ústavní soud současně posoudil, zda nejsou naplněny podmínky , avšak neshledal, že by ústavní stížnost podstatně přesahovala vlastní zájmy stěžovatelky nebo že by v řízení o podaném opravném prostředku před obecnými soudy docházelo ke značným průtahům, z nichž by stěžovatelce vznikala nebo mohla vzniknout vážná nebo neodvratitelná újma.

11. Ústavní soud proto rozhodl soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o odmítnutí ústavní stížnosti pro její nepřípustnost podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. srpna 2018

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj