Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2422/18

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti PTÁČEK - pozemní stavby, s. r. o., IČ: 25896873, se sídlem 752 01 Kojetín I - město, Podvalí 629, zastoupené Mgr. Jaroslavem Marténkem, advokátem se sídlem v Brně, Slavíčkova 827/1a, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2018 č. j. -567, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a za účasti 1. Vrchního soudu v Olomouci, 2. Krajského soudu v Ostravě a 3. Vangelise Simu, podnikatele, bez právního zastoupení, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

V ústavní stížnosti ze dne 16. 7. 2018 obchodní společnost PTÁČEK - pozemní stavby, s. r. o., (dále jen "stěžovatelka" nebo "žalobkyně"), navrhla, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedené rozhodnutí o dovolání, vydané v řízení o zaplacení částky 3 314 797 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu Vangelise Simu, podnikatele, (dále jen "žalovaný") na zaplacení částky 132 492 Kč.

II.

Z ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí vyplývají následující skutečnosti.

Dne 12. 12. 2017 usnesením č. j. , -540 Vrchní soud v Olomouci (dále jen "odvolací soud") k odvolání žalovaného zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 4. 2017 č. j. -492, ve znění opravného usnesení ze dne 11. 7. 2017, doplňujícího rozsudku ze dne 31. 5. 2017 a opravného usnesení ze dne 11. 7. 2017, věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení a nařídil, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný samosoudce.

Dne 30. 5. 2018 usnesením č. j. -567 Nejvyšší soud dovolání žalobkyně proti usnesení odvolacího soudu ze dne 12. 12. 2017 č. j. , -540, odmítl jako nepřípustné, neboť směřovalo proti rozhodnutí, kterým odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

III.

V ústavní stížnosti stěžovatelka tvrdila, že obecné soudy rozhodující v její věci porušily ústavně garantovaný zákaz libovůle podle d (dále jen ""), jakož i právo na spravedlivý proces dle y, právo rovnosti účastníků soudního řízení dle y a ústavně garantovanou vázanost soudů zákonem podle y.

Další obsah ústavní stížnosti a rozhodnutí jí napadeného blíže reprodukovat netřeba, neboť z důvodů dále vyložených bylo nutno návrh odmítnout.

IV.

Předtím, než přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), přičemž dospěl k závěru, že v projednávaném případě tomu tak není.

Pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita. Ta se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ).

V daném případě bylo ústavní stížností napadeno odmítavé usnesení dovolacího soudu za situace, kdy ve věci stěžovatelky dosud nebylo pravomocně rozhodnuto.

Vydáním napadeného usnesení tak řízení v dané věci nekončilo, a tudíž k nápravě stěžovatelkou tvrzeného zásahu do základního práva na spravedlivý proces dle a násl.y a Úmluvy, není zásadně příslušný Ústavní soud.

Stěžovatelce jsou nadále k dispozici prostředky a teprve po jejich vyčerpání, pokud by se stěžovatelka nadále domnívala, že jí tvrzený stav protiústavnosti napraven nebyl, by se jí otevřela cesta k zásahu Ústavního soudu.

Návrh byl proto Ústavnímu soudu podán předčasně a je nepřípustný, jak to ostatně vyplývá i z rozhodovací praxe Ústavního soudu (např. usnesení ze dne 8. 3. 2017

sp. zn.

, dostupné na http://nalus.usoud.cz).

Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle ustanovení , a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. srpna 2018

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj