Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1708/18

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Fialy a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti obchodních společností 1) DOMA Czech s. r. o., sídlem U Trojice 1042/2, Praha 5 - Smíchov, a 2) Eggproduct, a. s., sídlem Petrovanská 34, Prešov, Slovenská republika, zastoupených JUDr. Andreou Považanovou, advokátkou, sídlem Elišky Peškové 735/15, Praha 5 - Smíchov, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. února 2018 č. j. -575, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti ADLER EI, s. r. o., sídlem Jaselská 202/19, Brno, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d)y stěžovatelky žádají o zrušení v záhlaví označeného usnesení Nejvyššího soudu, neboť jím měl být porušen a d.

2. Ústavní stížností napadeným usnesením odmítl Nejvyšší soud dovolání stěžovatelek proti rozsudku Vrchního soudu v Praze (dále jen "vrchní soud") ze dne 23. 5. 2017 č. j. -528, jímž byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2016 č. j. -448, ve znění opraveného výroku II., kterým byla stěžovatelkám uložena povinnost zdržet se dovozu, distribuce, nabízení a prodeje ve výroku specifikovaného zboží (označeného v různých variantách slovy "Shmaky Eggcheese"), jež podle názoru vedlejší účastnice spadá do rozsahu jejího patentu č. 300209.

3. Nejvyšší soud odmítl dovolání stěžovatelek proto, že v dovolání nevymezily konkrétní právní otázku, na jejímž řešení by napadené rozhodnutí vrchního soudu záviselo a která by splňovala jedno z kritérií přípustnosti uvedených v (dále jen ""), resp. neuvedly, v čem konkrétně spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

II.

Argumentace stěžovatelek

4. Uvedenému závěru Nejvyššího soudu stěžovatelky v ústavní stížnosti oponují, když zdůrazňují, že v dovolání definovaly tři právní otázky, jejichž posouzení vrchním soudem považovaly za chybné, a jež současně v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny nebo mají být vyřešeny jinak. Tři formulované právní otázky přitom stěžovatelky v ústavní stížnosti citují, přičemž rovněž uvádějí skutkové okolnosti věci, jež tyto právní otázky determinují. Nadto s odkazem na závěry usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2013

sp. zn.

(U 5/68 SbNU 541) stěžovatelky zdůrazňují, že jejich dovolání bylo přípustné již z toho důvodu, že v něm argumentovaly porušením základních práv a svobod. Podle mínění stěžovatelek tedy jejich dovolání splňovalo požadavky stanovené v ve spojení s , a Nejvyšší soud tak porušil jejich právo na soudní ochranu (a konsekventně i právo vlastnit majetek), když nerespektoval ústavní zákaz libovůle, pakliže předmětné dovolání odmítl pro údajné vady.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnými stěžovatelkami, jež byly účastnicemi řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelky jsou zastoupeny v souladu s požadavky až 31 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), a ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatelky před jejím podáním vyčerpaly veškeré dostupné zákonné procesní prostředky ochrany svých práv ( téhož zákona a contrario).

IV.

Vlastní posouzení věci

6. Dovolání stěžovatelek bylo odmítnuto jako vadné proto, že v něm stěžovatelky podle Nejvyššího soudu neuvedly, v čem spatřují splnění předpokladů jeho přípustnosti, což je podle podstatná náležitost tohoto mimořádného opravného prostředku; podle Nejvyššího soudu totiž stěžovatelky neuvedly, v čem přesně spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání, když pouze citovali znění

7. Stěžovatelky s tímto hodnocením Nejvyššího soudu nesouhlasí, přičemž v ústavní stížnosti uvádějí tři právní otázky, jež ve svém dovolání formulovaly, a to včetně odkazu na příslušné stránky předmětného dovolání.

8. Ze samotného textu dovolání, jehož kopii stěžovatelky k ústavní stížnosti přiložily, nicméně jednoznačně vyplývá, že stěžovatelky jimi v ústavní stížnosti "citované" právní otázky ve svém dovolání v žádném případě neformulovaly, čemuž ostatně koresponduje i dikce na str. 4 ústavní stížnosti, kde stěžovatelky zdůrazňují, že tyto (až v ústavní stížnosti formulované) právní otázky z jejich dovolání "vyplývaly".

9. Postačí proto konstatovat, že stěžovatelky - přes opačné tvrzení v ústavní stížnosti - nedostály své procesní povinnosti, když ve svém dovolání řádně nevymezily předpoklady, na jejichž základě spatřují jeho přípustnost podle , a proto nelze na postup dovolacího soudu, jenž na tomto základě dovolání odmítl, hledět jako na postup, který by nebyl ústavně souladný. Neobsahovalo-li totiž dovolání stěžovatelek žádnou konkrétně formulovanou právní otázku zakládající přípustnost dovolání podle , v rozhodném znění, nemohl Nejvyšší soud postupovat jinak, než jejich dovolání odmítnout.

10. Na výše uvedeném nic nemění ani odkaz stěžovatelek na závěry usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

, neboť skutečnost, že dovolání obsahuje relevantní dovolací důvod podle (jmenovitě tvrzené porušení základních práv nebo svobod), nemá bez dalšího žádný vliv na posouzení otázky přípustnosti dovolání. Jinými slovy řečeno, vadu spočívající - tak jako v posuzované věci - v absenci řádného vymezení předpokladů přípustnosti dovolání, nemůže zhojit samotná námitka (byť podřaditelná pod způsobilý dovolací důvod), že napadeným rozhodnutím došlo k porušení základního práva či svobody.

11. Ústavní soud proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost odmítl dle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. července 2018

Radovan Suchánek v.r.

předseda senátu