Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2041/18

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů a) Olgy Svobodové a b) Jiřího Svobody, obou zastoupených Mgr. Tomášem Vejsadou, advokátem, sídlem Michalská 4, Litoměřice, proti výroku II a III usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 2. května 2018 č. j. -274, za účasti Okresního soudu v Litoměřicích, jako účastníka řízení, a Václava Povy, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d) y se stěžovatelé domáhali zrušení shora uvedeného soudního rozhodnutí, přičemž tvrdili, že jím bylo porušeno jejich základní právo na soudní ochranu a na ochranu vlastnictví, zaručené a d.

2. V záhlaví uvedeným usnesením Okresní soud v Litoměřicích v řízení o vydání movitých věcí připustil podle (dále jen " ") změnu žaloby navrženou stěžovateli (jako žalobci) ze dne 10. 6. 2016, kterou se na vedlejším účastníkovi (jako žalovaném) domáhali zaplacení částky 10 000 Kč (výrok I), a naopak nepřipustil změnu žaloby navrženou stěžovateli jednak v podání ze dne 10. 5. 2016, kterou se domáhali "pro případ, že se ukáže, že žalovaný jakoukoliv movitou věc není schopen vydat, uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně náhradu škody za nevydání této věci, a to ve výši, která je pro každou jednotlivou věc uvedena ve sloupci "Požadovaná náhrada škody v Kč"" (výrok II), a jednak v podání ze dne 13. 3. 2018, kterou se stěžovatelé domáhali zaplacení částky 977 223 Kč (výrok III).

3. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení [ a 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")], načež dospěl k závěru, že tomu tak není.

4. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

5. Ústavní soud ve svém "plenárním" stanovisku ze dne 15. 11. 2016 sp. zn. (č. 394/2016 Sb.) konstatoval, že ústavní stížnost směřující proti usnesení, jímž se nepřipouští změna návrhu podle , je podle nepřípustná. Vyšel z toho, že takové usnesení je sice způsobilé zasáhnout do základních práv a svobod, přinejmenším do práva na soudní ochranu (viz bod 14), současně však shledal (viz bod 18), že účastník řízení podle okolností konkrétního případu se proti němu může bránit jednak tím, že podá nový návrh (žalobu), byť nejde stricto sensu o procesní prostředek ochrany práva (srov. bod 15), jednak je může napadnout v odvolání podaném ve věci samé, současně Ústavní soud nevyloučil ani podání změny návrhu přímo odvolacímu soudu (srov. bod 17).

6. S ohledem na výše uvedený právní názor, kterým soudce zpravodaj vázán, nutno považovat podanou ústavní stížnost za "předčasnou", resp. nepřípustnou podle . Z tohoto důvodu ji Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. července 2018

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj