Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1973/18

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Filipa o ústavní stížnosti M. P. , t. č. Věznice Plzeň-Bory, P. O. BOX 335, zastoupené JUDr. Jiřinou Lužovou, advokátkou se sídlem v Praze, Dušní 22, proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 4. 2018, sp. zn. , a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2018, sp. zn. , za účasti Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel brojí včas podanou ústavní stížností proti napadeným rozhodnutím, kterými byl zamítnut jeho návrh na obnovu trestního řízení, v jehož rámci byl stěžovatel k 8. 1. 2014 pravomocně odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti let, zejména pro spáchání zločinu těžkého ublížení na zdraví, v jednom případě s následkem smrti.

Novou skutečnost odůvodňující obnovu řízení spatřuje stěžovatel v obsahu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. . V tomto řízení byl proti stěžovateli vypořádáván občanskoprávní nárok Všeobecné zdravotní pojišťovny na náhradu škody za léčbu poskytnutou poškozenému v době od útoku stěžovatele do úmrtí poškozeného, tj. v období od 28. 3. 2013 do 5. 6. 2013. Na třetí straně rozsudku je přitom uvedeno období poskytnuté zdravotní péče v období 28. 3. 2018 až 13. 5. 2014, z čehož stěžovatel dovozuje, že v původním trestním řízení nebylo dostatečně prokázáno datum úmrtí poškozeného.

Ústavní soud nenalezl v podání stěžovatele žádnou ústavně právní argumentaci. Stěžovatel v ústavní stížnosti pouze pokračuje v polemice se závěry trestních soudů a odmítá přijmout skutečnost, že den úmrtí poškozeného byl v původním trestním řízení řadou důkazů spolehlivě prokázán a na této skutečnosti nemění nic citovaný občanskoprávní rozsudek, ať již datum v něm uvedené bylo způsobeno písařskou chybou či v důsledku jiného pochybení. Vůči tomuto pochybení se mohl stěžovatel vymezit v rámci uvedeného občanskoprávního řízení; na výsledku trestního řízení v jeho věci však mylně uvedené datum v rozsudku civilního soudu nemohlo nic změnit.

Obecné soudy postupovaly z pohledu Ústavního soudu standardním způsobem. Návrh na obnovu řízení neodmítly z procesních důvodů, věcně jej projednaly, a přijaté závěry, vyznívající v neprospěch vyhovění návrhu, řádně zdůvodnily. Z jejich postupu ani z jejich rozhodnutí není patrno pochybení žádné, natož takové, které by dosahovalo ústavně právní dimenze a bylo způsobilé porušení základních práv stěžovatele.

Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. července 2018

Jan Musil v. r.

předseda senátu