Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 790/18

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Zdeňka Mátla a Zdeny Mátlové, zastoupených JUDr. Boženou Zmátlovou, advokátkou se sídlem Dvořákova 5, Jihlava, proti usnesení Okresního soudu v Jihlavě ze dne 20. 9. 2017 č. j. -12 a proti postupu Krajského soudu v Brně - pobočka v Jihlavě spočívajícím v neprojednání a nerozhodnutí o odvolání stěžovatelů ze dne 9. 10. 2017, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelé v ústavní stížnosti navrhli zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí a současně vyslovení zákazu Krajskému soudu v Brně - pobočka v Jihlavě pokračovat v porušování jejich práv zaručených , , a d, Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Okresní soud v Jihlavě napadeným usnesením - na základě vykonatelného usnesení okresního soudu tamtéž ze dne 24. 10. 2014 č. j. povinným (dále jen stěžovatelé") - k vynucení povinnosti zdržet se odstranění jakýchkoli staveb z tam označených pozemků, a to do právní moci rozhodnutí soudu v řízení o žalobě žalobkyně proti stěžovatelům o přikázání pozemků do vlastnictví žalobkyně - výkon rozhodnutí uložením pokuty ve výši 5 000 Kč.

Stěžovatelé proti napadenému usnesení podali dne 9. 10. 2017 odvolání, které Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě vrátil Okresnímu soudu v Jihlavě bez věcného vyřízení z důvodu posouzení podání stěžovatelů ze dne 9. 10. 2017 jako návrhu na zastavení řízení. O této skutečnosti byli stěžovatelé informováni sdělením Okresního soudu v Jihlavě. Z internetové databáze infoSoud Ústavní soud zjistil, že v souzené věci bylo nařízeno jednání na 17. 10. 2018.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl.

Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, se jeví její subsidiarita, která se odráží ve formálním požadavku vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje. Vedle toho má princip subsidiarity i dimenzi materiální, z níž plyne, že důvodem subsidiarity jsou samotné kompetence Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti ( y), tedy orgánu, který poskytuje ochranu základním právům jednotlivce teprve tehdy, pokud základní práva nebyla respektována ostatními orgány veřejné moci. V konkrétní a praktické podobě se tak realizuje ústavní princip dělby moci mezi jednotlivými orgány veřejné moci. Pokud právní předpis stanoví, že v určité procesní situaci je příslušný k rozhodování o právech jednotlivce konkrétní orgán veřejné moci, bylo by zásahem do jeho pravomoci a porušením principu dělby moci, pokud by jiný orgán o těchto právech rozhodoval bez toho, že by byla dána možnost příslušnému orgánu k realizaci jeho pravomoci. Obě tato hlediska zohlednil Ústavní soud v projednávaném případě.

V souzené věci byla ústavní stížnost podána v řízení, které neskončilo a ve věci o které v kontextu výše uvedeného okresní soud (a případně krajský soud) ještě ani nerozhodovaly. Za této situace nepřísluší Ústavnímu soudu zasahovat do řízení v jeho průběhu.

Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle ustanovení jako návrh nepřípustný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. července 2018

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.

soudce zpravodaj