Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2270/18

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Filipa o ústavní stížnosti Ing. Ondřeje Febera, zastoupeného Mgr. René Gemmelem, advokátem se sídlem v Ostravě, Poštovní 39/2, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 3. 2018, č. j. -218, za účasti Vrchního soudu v Olomouci jako účastníka řízení, a) Jany Slezákové a b) Vlasty Cágové, jako vedlejších účastnic řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Olomouci potvrdil rozsudkem ze dne 20. 3. 2018, č. j. -218, rozsudek soudu I. stupně, kterým bylo v meritu věci vyhověno žalobě stěžovatele o 370 000 Kč s postižními právy ze směnky. Ve výroku II. odvolací soud změnil rozsudek nalézacího soudu a rozhodl o tom, že se žalobci nepřiznává náhrada nákladů řízení podle . Soud dospěl k závěru, že jsou zde mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele pro uplatnění moderačního práva, a to s ohledem na nepříznivou finanční a sociální situaci obou žalovaných.

Proti nákladovému výroku podal stěžovatel včas ústavní stížnost, ve které namítá, že nebyly splněny předpoklady pro postup podle ze strany odvolacího soudu a nebylo mu umožněno předem se vyjádřit k postupu podle citovaného ustanovení, čímž bylo zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces.

Ústavní soud se s argumentací stěžovatele neztotožňuje. Obecně platí, že Ústavní soud je zdrženlivý, přezkoumává-li rozhodnutí obecných soudu o nákladech řízení - ani v tomto případě nemá žádný důvod do tohoto rozhodování zasahovat. Odvolací soud své nákladové rozhodnutí pečlivě odůvodnil a vysvětlil, proč je podle jeho závěru postup podle správný. Stěžovatel věděl, že odvolací soud může své moderační právo uplatit, neboť se vedlejší účastnice proti nákladovému výroku odvolaly s odkazem na a stěžovateli bylo jejich odvolání doručeno. Ve vztahu ke stěžovateli tak nešlo ze strany obecných soudů o nepředvídatelný postup, nebo dokonce o porušení práva na spravedlivý proces.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, byla proto ústavní stížnost odmítnuta jako zjevně neopodstatněná.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. července 2018

Jan Musil v. r.

předseda senátu