Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1771/18

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele T. R., ze dne 21. 5. 2018, proti průtahům řízení, jež je vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. V ústavní stížnosti podle písm. d) y ze dne 21. 5. 2018, směřující proti "ničím neodůvodněným svévolným a dlouhotrvajícím průtahům v řízení ze strany soudů všech stupňů obecných soudů pod sp. zn.: , Městského soudu v Praze", stěžovatel tvrdil, že v daném řízení mělo dojít k nesplnění základních procesních podmínek řízení a k porušení základního ústavního práva na zákonného soudce, popř. i k tomu, že účastníci řízení byli odňati svému zákonnému soudci a že tak mělo dojít k porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a d.

2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda návrh na zahájení řízení (o ústavní stížnosti, jak možno vyvodit z jeho obsahu) splňuje všechny náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a zda jsou (tak) dány procesní podmínky řízení před Ústavním soudem. Dospěl přitom k závěru, že stěžovatelův návrh tyto požadavky nesplňuje, jelikož (v prvé řadě) nebyl formálně ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem ( a 31 ). Stalo se tak i přesto, že stěžovatel byl opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost .

3. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu přitom platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení - zejména o povinném zastoupení - dostávalo stěžovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích; lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než prostřednictvím advokáta, jeví se setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým; takto se již Ústavní soud opakovaně vyjádřil např. v řízeních ve věcech vedených pod

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

,

a dalších - všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).

4. Požádal-li stěžovatel v ústavní stížnosti, aby mu Ústavní soud poskytl lhůtu 60 dnů k doplnění ústavní stížnosti advokátem, Ústavní soud tomuto návrhu nevyhověl, neboť stěžovatel měl - zvláště s ohledem na to, co je předmětem ústavní stížnosti (viz výše) - k zajištění právního zastoupení dostatečný časový prostor. Současně s ohledem na množství takto vadných podání, která stěžovatel Ústavnímu soudu stále adresuje, si musí být vědom toho, že k podání ústavní stížnosti je zákonem stanovena lhůta dvou měsíců a její faktické prodlužování takovými opakovanými žádostmi je možné jen v odůvodněných případech (viz k tomu již usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 12. 2006

sp. zn.

), což však s ohledem na obsah podání stěžovatele není tento případ. Nicméně soudce zpravodaj vyčkal dostatečně dlouho na to, aby mnohokrát poučený stěžovatel mohl vady svého podání napravit.

5. Vzhledem k těmto skutečnostem dospěl Ústavní soud k závěru, že v dané věci jsou splněny podmínky pro přiměřené použití ustanovení , a ústavní stížnost z výše uvedeného důvodu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. června 2018

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj