Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1767/18

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele Města Postoloprty, Mírové náměstí 318, Postoloprty, zastoupeného Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou, advokátkou, sídlem Olomoucká 36, Mohelnice, proti postupu Okresního soudu v Chomutově v řízení vedeném pod sp. zn. , za účasti Okresního soudu v Chomutově, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podanou Ústavnímu soudu dne 21. 5. 2018 se stěžovatel domáhá zrušení hlavního líčení nařízeného na den 13. 6. 2018, a to z důvodu, že bylo svolané v rozporu s ústavním právem na samosprávu. Uvedené právo mělo být porušeno tím, že k hlavnímu líčení nebyl předvolán zmocněnec stěžovatele jako poškozeného, že stěžovateli bylo odepřeno právo určit si zmocněnce svými volenými orgány, že soudem byla zcela mimo režim platné právní úpravy zákona o obcích a ústavně zaručeného práva obce na samosprávu odmítnuta plná moc podepsaná starostou města jako zákonného zástupce a že bylo fakticky odebráno právo vykonávat mandát zastupitelům města včetně jeho starosty.

2. Z obsahu ústavní stížnosti se podává, že Okresní soud v Chomutově (dále jen "okresní soud") nařídil ve věci vedené pod sp. zn. hlavní líčení na den 13. 6. 2018 v 08:00 hodin. Na hlavní líčení nebyla předvolána zástupkyně stěžovatele jako poškozeného, a to přesto, že ji stěžovatel usnesením rady města dne 15. 3. 2017 pověřil svým zastupováním, a že prvního hlavního líčení konaného dne 26. 7. 2017 se účastnila. Následně dne 7. 2. 2018 byl doručen právní zástupkyni stěžovatelky dopis okresního soudu s požadavkem na předložení plné moci podepsané jinou osobou, než je starosta města a kterýkoli z dalších obžalovaných, a současně jí bylo sděleno, že pokud nebude plná moc doručena, nebude s právní zástupkyní jako se zmocněncem poškozeného dále jednáno, a to i přes rozhodnutí k tomu oprávněného orgánu obce. Na tento požadavek odpověděla právní zástupkyně přípisem ze dne 18. 2. 2018, kdy ho odmítla a upozornila soud na protiústavnost jeho jednání i jeho požadavku, a sdělila, že stěžovatel trvá na tom, aby s ní bylo jednáno. Na to okresní soud již nijak nereagoval a svolal hlavní líčení. Stěžovatel označuje písemný požadavek soudu i následné ignorování zmocněnkyně za protiústavní, nezákonný a jeho splnění za objektivně nemožné, čímž dle jeho přesvědčení soud závažně procesně protiústavně a protizákonně pochybil.

3. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí, je vždy povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky kladené na ni , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), tedy mj. i to, zda byla podána včas.

4. Podle má právo podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba, pokud tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost musí být podle podána v rámci lhůty dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, se kterým je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podle podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo.

5. Citovaný pamatuje na případy podání ústavní stížnosti brojící proti tzv. jinému zásahu orgánu veřejné moci. Zakotvuje subjektivní lhůtu dvou měsíců ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu dozvěděl, a objektivní lhůtu jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo.

6. Ze zjištění uvedených pod bodem 2) plyne, že stěžovatel se o postupu soudu, o němž tvrdí, že zasáhl do jeho ústavně zaručených práv, a který vyústil v nařízení hlavního líčení bez vyrozumění zmocněnkyně, dozvěděl z dopisu okresního soudu ze dne 1. 2. 2018 sp. zn. , kterým bylo Mgr. Janě Zwyrtek Hamplové sděleno, že státní zástupce, dozorující předmětnou trestní věc, při hlavním líčení a poté i písemně namítl objektivní střet zájmů, když plnou moc udělil starosta obce v pozici obžalovaného, přičemž soud se s jeho názorem plně ztotožnil. Požádal ji proto o doložení plné moci, podepsané osobami, které jsou oprávněny udělit plnou moc zmocněnci za město Postoloprty, a zároveň nejsou osobami trestně stíhanými, a to s upozorněním, že v opačném případě s ní již nebude dále jako se zmocněncem jednat. Jmenovaná advokátka obdržela uvedený přípis dne 7. 2. 2018 a reagovala na něj dopisem ze dne 18. 2. 2018, v němž soudu sdělila, že uvedený pokyn nesplní, a že důrazně trvá na svém procesním postavení zmocněnce poškozeného s tím, že požadavek na doložení nové plné moci je protiústavní a nezákonný a jeho splnění je objektivně nemožné.

7. Den doručení přípisu okresního soudu, tj. 7. 2. 2018, je tak dnem rozhodujícím ve smyslu pro počátek běhu dvouměsíční lhůty k podání ústavní stížnosti, neboť se jím stěžovatel dozvěděl o postupu soudu, který považuje za protizákonný a neústavní, i o úmyslu soudu jednat dále bez jeho zmocněnkyně. Byla-li však ústavní stížnost podána teprve dne 21. 5. 2018, stalo se tak evidentně po uplynutí zákonné lhůty. Uvedená lhůta k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty neumožňuje jakkoliv zhojit či prominout.

8. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení odmítnout jako opožděně podanou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. května 2018

Jiří Zemánek v. r.

soudce zpravodaj