Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 998/18

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatelů Evžena Nekováře a Zdeňky Nekovářové, obou zastoupených JUDr. Patricií Švarcovou, advokátkou, sídlem tř. Kpt. Jaroše 1938/23, Brno, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2017 č. j. -249 a výroku II. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 8. června 2017 č. j. -145, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 7, jako účastníků řízení, a Bytového družstva U Papírny 5, sídlem U Papírny 784/5, Praha 7 - Holešovice, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byly porušeny obecné zásady spravedlivého procesu, zejména pak zásada kontradiktornosti, bezprostřednosti a ústnosti řízení, zásada rovnosti účastníků řízení, právo na slyšení a další.

2. Obvodní soud pro Prahu 7 (dále jen "obvodní soud") výrokem I. rozsudku ze dne 8. 6. 2018 č. j. -145 zamítl žalobu, jíž se vedlejší účastník řízení (žalobce) domáhal po stěžovatelích (žalovaných) umožnění prohlídky bytu blíže specifikovaného v tomto výroku (dále jen "předmětný byt"). Výrokem II. určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

3. K odvolání všech účastníků řízení Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") usnesením ze dne 13. 12. 2017 č. j. -249 rozsudek obvodního soudu zrušil a řízení o zpřístupnění předmětného bytu zastavil, a to z důvodu zpětvzetí žaloby vedlejším účastníkem řízení. K tomu uvedl, že ke zpětvzetí žaloby došlo výlučně z důvodů na straně stěžovatelů, kteří vedlejšímu účastníkovi řízení umožnili zpřístupnění předmětného bytu a tím jeho nárok uspokojili. Výrokem II. pak určil, že vedlejšímu účastníkovi řízení se nepřiznává náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů.

4. Stěžovatelé v ústavní stížnosti namítají porušení shora uvedených zásad soudního řízení. Nesouhlasí s tím, že řízení mělo být zastaveno pro jejich chování (tím, že vedlejšímu účastníkovi řízení umožnili zpřístupnění předmětného bytu) a rovněž soudům vytýkají, že jim jako v podstatě úspěšným účastníkům řízení nepřiznaly právo na náhradu nákladů řízení.

5. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). V posuzované věci k takovému závěru nedospěl.

6. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Takovým procesním prostředkem se podle rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Z uvedeného vyplývá, že pojmovým znakem ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje ve zmíněném požadavku předchozího vyčerpání všech poskytovaných procesních prostředků a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.

7. Stěžovatelé sice v ústavní stížnosti primárně brojí proti výroku o nákladech řízení, ale jejich argumentace směřuje i proti vlastnímu výroku městského soudu o zastavení řízení, když rozporují, že by vedlejšímu účastníkovi řízení vědomě umožnili vstup do předmětného bytu, čímž měli uspokojit jeho nárok. Přitom proti usnesení, jímž bylo městským soudem řízení zastaveno, je podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), přípustná žaloba pro zmatečnost. V této souvislosti je třeba připomenout, že žaloba pro zmatečnost patří mezi opravné prostředky, které jsou stěžovatelé povinni před podáním ústavní stížnosti uplatnit [srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 16. 12. 2008 sp. zn. (ST 26/51 SbNU 839)]. Z ústavní stížnosti se přitom nikterak nepodává, že by stěžovatelé svého práva podat mimořádný opravný prostředek využili. Pokud by stěžovatelé žalobu pro zmatečnost podali, bylo by s ohledem na znění povinností rozhodujícího soudu, aby případně projednal i akcesorický výrok o nákladech řízení.

8. Ústavní soud uzavírá, že stěžovatelé nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon ochraně jejich práv poskytuje, a proto je třeba ústavní stížnost považovat ze nepřípustnou a jako takovou ji musel soudce zpravodaj podle odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 24. května 2018

Jiří Zemánek, v. r.

soudce zpravodaj