Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
101627.html
HTML · 0 B
No categories available
II.ÚS 848/18
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Petra Bartheldiho proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. února 2018 č. j. 24 Co 23/2018 -38, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V podání označeném jako "návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti", stěžovatel brojil proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. února 2018 č. j. 24 Co 23/2018 -38, kterým bylo odmítnuto jeho odvolání proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 18. prosince 2017 č. j. 8 C 24/2017 -28; tímto rozhodnutím Okresní soud v Hradci Králové vyzval stěžovatele jako žalobce k odstranění vad žaloby proti žalované JUDr. Marcele Dvořáčkové, soudní exekutorce (výrok I.), nepřiznal mu osvobození od soudních poplatků (výrok II.) a zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů (výrok III.). Stěžovatel podal odvolání pouze do výroků II. a III., odvolací soud však plně sdílel závěry okresního soudu a jeho rozhodnutí ve výrocích II. a III. jako věcně správné potvrdil. Stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí zrušil.
Stěžovatelovo podání nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem , jelikož trpělo formálními a obsahovými nedostatky [§ 34 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Ústavní soud ")], zejména však stěžovatel nebyl pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§ 30 , § 31 zákona o Ústavním soudu ).
Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem ; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.
Z elektronické databáze ústavních stížností však bylo zjištěno, že stěžovatel se obrací na Ústavní soud opakovaně, přičemž byl vícekrát vyzýván k odstranění vad svých návrhů a poučen o nezbytnosti právního zastoupení před Ústavním soudem , včetně možnosti návrh odmítnout bez věcného projednání, pokud vady podání nebudou odstraněny (srov. např. výzvy ve věcech z poslední doby vedených pod
sp. zn. I. ÚS 1778/16
,
,
,
,
,
,
,
,
). Ústavní soud tak nemá pochybnosti o tom, že stěžovatel byl řádně seznámen s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem , včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.
Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že se na Ústavní soud nemůže obrátit jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým; tak se také stalo v posuzovaném případě.
Za dané situace, shodně jako v desítkách dalších věcí téhož stěžovatele, Ústavní soud shledal důvod pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. dubna 2018
Milada Tomková v. r.
soudkyně zpravodajka