Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1082/18

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V. V., zastoupeného JUDr. Miloslavou Konvalinkovou, advokátkou, sídlem Dr. E. Beneše 26, Bystřice, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. ledna 2018 č. j. -252 a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. října 2017 č. j. -235, za účasti Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a J. Ch., jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podle písm. d) y se stěžovatel domáhal zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí, přičemž tvrdil, že postupem Vrchního soudu v Praze bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces garantované d.

2. Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Praze byl ponechán v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 23. 1. 2012 č. j. -7, kterým bylo vyhověno žalobě vedlejší účastnice, směřující proti stěžovateli, o zaplacení směnečné pohledávky 1 300 000 Kč s postižními právy ze směnky vlastní, vystavené stěžovatelem dne 17. 7. 2011 a splatné dne 12. 9. 2011. K odvolání stěžovatele Vrchní soud v Praze shora označeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

3. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení [ a 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")], přičemž dospěl k závěru, že jde o nepřípustný návrh podle .

4. Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

5. Podle , byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze ústavní stížnost podat proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

6. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

7. V souzené věci zákon stěžovateli k ochraně jeho práv dává k dispozici dovolání podle a násl. , jež z hlediska řízení o ústavní stížnosti představuje mimořádný opravný prostředek ve smyslu . O možnosti jeho podání byl stěžovatel poučen v napadeném rozsudku Vrchního soudu v Praze, z ústavní stížnosti však není patrno, že by stěžovatel tento mimořádný opravný prostředek uplatnil (k této podmínce viz usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2013

sp. zn.

- všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz), natož pak, že by jej již "vyčerpal", tedy dosáhl rozhodnutí o něm (srov. ).

8. Za této situace by Ústavní soud mohl ústavní stížnost přijmout jen tehdy, jestliže by byly splněny podmínky ; stěžovatel se však jeho použití výslovně nedomáhal, a žádné důvody postupu podle uvedeného ustanovení nelze vyvodit ani z obsahu ústavní stížnosti.

9. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. dubna 2018

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj