Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3792/17

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. Š., zastoupeného Mgr. Radkem Látem, advokátem se sídlem Smilova 547, Pardubice, proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 26. 3. 2015, č. j. -134, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 3. 6. 2015, č. j. -168, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 10. 5. 201,7 č. j. -233, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 4. 12. 2017 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů.

Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 26. 3. 2015, č. j. -134, byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle ustanovení , 3 , kterého se měl dopustit skutkem, popsaným ve výrokové části rozsudku Okresního soudu v Pardubicích. Za spáchání přečinu krádeže byl stěžovatel odsouzen podle ustanovení k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku podmíněně, přičemž podle ustanovení a byl výkon trestu odnětí svobody odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku. Podle ustanovení věta druhá byla stěžovateli jako zvláštní podmínka osvědčení stanovena povinnost ve zkušební době podle svých sil nahradit škodu způsobenou trestnou činností. Dále podle ustanovení § 228 odst. 1 trestního řádu byla stěžovateli uložena povinnost nahradit poškozenému panu P. Š. (synovi stěžovatele), škodu ve výši 7.200,- Kč.

S rozhodnutím Okresního soudu v Pardubicích stěžovatel nesouhlasil, a proto proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 26. 3. 2015, č. j. -134, podal v zákonné lhůtě odvolání. Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, jako odvolací soud rozhodl dne 3. 6. 2015 o podaném odvolání usnesením, č. j. -168, tak, že odvolání stěžovatele zamítl.

Následně Okresní soud v Pardubicích dospěl k závěru, že stěžovatel v průběhu zkušební doby nesplnil zvláštní podmínku osvědčení ve formě náhrady škody poškozenému panu P. Š. Usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 16. 3. 2017, č. j. -219, bylo rozhodnuto, že stěžovatel podle ustanovení za použití ustanovení § 330 odst. 1 trestního řádu vykoná trest odnětí svobody v trvání 1 roku, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 26. 3. 2015, č. j. -134.

Stěžovatel s rozhodnutím Okresního soudu v Pardubicích o vykonání trestu odnětí svobody nesouhlasil, podal proto proti rozhodnutí v zákonné lhůtě stížnost. Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, z podnětu podané stížnosti usnesením ze dne 10. 5. 2017, č. j. -233, zrušil v celém rozsahu usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 16. 3. 2017, č. j. -219, a nově rozhodl tak, že podle ustanovení se vyslovuje osvědčení stěžovatele ve zkušební době podmíněného odsouzení. Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ve svém závěru o osvědčení stěžovatele ve zkušební době podmíněného odsouzení přihlédl zejména k obsahu zprávy poškozeného pana P. Š., podle které dne 20. 3. 2017 byla na jeho bankovní účet připsána dlužná částka ve výši 7.200,- Kč.

Stěžovatel vznesl v ústavní stížnosti proti napadeným usnesením řadu námitek, neboť je toho názoru, že jimi došlo k zásahu do jeho základních práv a svobod, jež jsou mu garantována d.

II.

Ústavní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti ústavní stížnosti. K tomu konstatuje, že návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí, včetně dodržení lhůty k jejímu podání. Dle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podle odst. 5 téhož paragrafu podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo.

Z výše uvedeného vyplývá, že stěžovatel byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 26. 3. 2015, č. j. -134, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 3. 6. 2015, č. j. -168. Není pochyb o tom, že ve vztahu k těmto rozhodnutím je ústavní stížnost opožděná, a to již několik let.

Napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 10. 5. 2017, č. j. -233, je v levém horním rohu opatřeno popiskem "převzal 26. 5. 2017". Ústavní soud má za to, že se jedná o datum, kdy bylo toto usnesení stěžovateli doručeno. Je tedy zjevné, že i ve vztahu k tomuto usnesení je ústavní stížnost podána opožděně, neboť stěžovatel podal svoji ústavní stížnost k poštovní přepravě dne 1. 12. 2017.

Z výše vyložených důvodů Ústavní soud odmítl předmětnou ústavní stížnost v souladu s ustanovením , pro opožděnost.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. dubna 2018

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj