Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 55/2025-B-234

-234

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka KOVOSVIT MAS Machine Tools, a. s., se sídlem v Sezimově Ústí, náměstí Tomáše Bati 419, PSČ 391 02, identifikační číslo osoby 07333536, zastoupeného Mgr. Bagratem Verdiyanem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Rybná 678/9, PSČ 110 00, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o způsobu řešení úpadku, o dovolání dlužníka, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. června 2025, č. j. , -179, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Usnesením ze dne 11. března 2025, č. j. -131, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 20. května 2025, č. j. -171, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) zamítl návrhy dlužníka (KOVOSVIT MAS Machine Tools, a. s.) a věřitele č. 55 (TRUSTUNION ASSET MANAGEMENT) na povolení reorganizace (body I. a II. výroku) a prohlásil konkurs na majetek dlužníka (bod III. výroku).

2. Šlo přitom o v pořadí druhé usnesení insolvenčního soudu, když usnesení ze dne 15. ledna 2025, č. j. -88, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 20. ledna 2025, č. j. -95, jímž (mimo jiné) prohlásil konkurs na majetek dlužníka, Vrchní soud v Praze v uvedeném rozsahu zrušil usnesením ze dne 19. února 2025, č. j. , -119, a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

3. K odvolání dlužníka a věřitele č. 55 Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. června 2025, č. j. , -179, potvrdil napadené usnesení insolvenčního soudu ve znění doplňujícího usnesení.

4. Odvolací soud – cituje ustanovení , , , , , , , , , , a , , o úpadku a způsobech jeho řešení () ve znění účinném do 30. září 2024 a a , o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení (dále jen „“) – zdůraznil, že schůze věřitelů přijala usnesení podle o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem; insolvenční soud proto správně návrhy dlužníka a věřitele č. 55 na povolení reorganizace zamítl a rozhodl o řešení úpadku konkursem. Uzavřel, že schůze věřitelů proběhla řádně a že z ní byl pořízen protokol bez ohledu na jeho označení; v této souvislosti vyšel odvolací soud z obsahuy (nazvané jako „zápis z pokračování 1. schůze věřitelů“).

5. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu , (dále též jen „“) argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny. Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

6. Dovolatel konkrétně (podle obsahu dovolání) předkládá otázku, zda byl insolvenční soud oprávněn zamítnout návrhy na povolení reorganizace dlužníka a rozhodnout o způsobu řešení jeho úpadku konkursem. Upozorňuje, že povinnou (obecnou) náležitostí protokolu pořízeného ze schůze věřitelů je jeho (výslovné) označení jako „protokol“; ten jetotiž veřejnouu, která má „mimořádnou“ důkazní sílu, a proto musí mít zákonem stanovené náležitosti a nelze jej označovat libovolně. Insolvenční soud proto pochybil, jestliže prohlásil konkurs na majetek dovolatele bez opory v náležitě pořízeném protokolu ze schůze věřitelů. V této souvislosti dovolatel klade otázky, zda je označení „protokol“ povinnou náležitostí protokolu podle jednacího řádu, potažmo , zda se na protokol podle jednacího řádu vztahuje , popřípadě a zda v takovém protokolu mají být uvedeny „výroky usnesení schůze věřitelů“.

7. Dále dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že v napadeném rozhodnutí neuvedl řádně důkazy a skutkové závěry, a klade otázku, zda je závěr o splnění podmínek závěrem skutkovým či právním. Napadá i způsob vydání doplňujícího usnesení, který byl přímo ovlivněn neformálně sděleným právním názorem v přípise odvolacího soudu o vrácení spisu.

8. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění .

9. S přihlédnutím k době zahájení insolvenčního řízení vedeného na majetek dovolatele (17. dubna 2024) se v tomto řízení a ve sporech jím vyvolaných uplatní (a to i pro účely posouzení přípustnosti dovolání) i v době od 1. října 2024 ve znění účinném do 30. září 2024 [srov. článek II (Přechodné ustanovení) části první ].

10. Nejvyšší soud dovolání, jenž může být přípustné jen podle , a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v 238 , odmítl podle a 2 Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v souladu s níže označenou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, od které neshledal důvod se odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání.

11. Již v usnesení ze dne 20. ledna 2011, sen. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“) pod číslem 96/2011 (dále jen „R 96/2011”), Nejvyšší soud uzavřel, že je-li dlužník podnikatelem, u kterého je reorganizace podle (objektivně vzato) přípustná, nelze s rozhodnutím o úpadku spojit bez dalšího i rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka a předmětem jednání první schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku je vždy též bod nabízející schůzi věřitelů hlasování o způsobu řešení dlužníkova úpadku. Insolvenční soud v takovém případě není oprávněn rozhodnout o dlužníkově včas podaném a opodstatněném návrhu na povolení reorganizace až do skončení (první) schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku. Nevznese-li k výzvě insolvenčního soudu návrh na přijetí usnesení schůze věřitelů o způsobu řešení dlužníkova úpadku žádný z přítomných věřitelů, je tím příslušný bod konání této schůze věřitelů vyčerpán.

12. Tamtéž Nejvyšší soud vysvětlil, že schůze věřitelů může v takovém případě (rozuměj tehdy, je-li reorganizace objektivně vzato přípustná) přijmout usnesení o tom, že povoluje způsob řešení dlužníkova úpadku reorganizací, bez zřetele k tomu, že v době konání schůze věřitelů dlužníku nebo některému z přihlášených věřitelů již uplynula lhůta k podání návrhu na povolení reorganizace. Jestliže schůze věřitelů přijme předepsanou většinou ( ) usnesení o tom, že způsobem řešení dlužníkova úpadku má být konkurs, je tím pro insolvenční soud v intencích věty první závazným způsobem určen způsob řešení dlužníka úpadku (konkursem), a to bez zřetele k tomu, že je zde jinak věcně zdůvodněný a včasný návrh dlužníka na povolení reorganizace, jemuž by insolvenční soud jinak (kdyby nebylo usnesení schůze věřitelů podle ) vyhověl. V takovém případě insolvenční soud po skončení schůze věřitelů vydá usnesení, jímž se jednak vypořádá s dlužníkovým návrhem na povolení reorganizace, a to tak, že jej zamítne s poukazem na závaznost usnesení schůze věřitelů o jiném (než dlužníkem navrženém) způsobu řešení jeho úpadku, jednak současně (opět s odůvodněním, že usnesení schůze věřitelů o této otázce je pro něj závazné) prohlásí konkurs na majetek dlužníka.

13. Nejvyšší soud k tomu podotýká, že byť se závěry R 96/2011 vztahovaly k ve znění účinném do 30. června 2010, jsou použitelné i v poměrech ve znění rozhodném pro tuto věc.

14. Napadené usnesení je s uvedenými závěry ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu v souladu, neboť odvolací soud vyšel z toho, že insolvenční soud je vázán usnesením schůze věřitelů o způsobu řešení úpadku dovolatele, které schůze věřitelů přijala podle až , přičemž skutečnost, že dovolatel, jakož i věřitel č. 55 podali včasný návrh na povolení reorganizace již na tomto výsledku (rozhodnutí o způsobu řešení úpadku konkursem) nemůže ničeho změnit.

15. V intencích a 3 je jediným způsobilým dovolacím důvodem, pro který lze připustit dovolání podle , dovolací důvod, jímž lze namítat, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (lhostejno, zda v rovině práva procesního nebo v rovině práva hmotného). Přitom platí, že má smysl odpovídat na otázky pokládané dovolatelem (řešit je) jen tehdy, jde-li o právní otázky, na jejichž řešení napadené rozhodnutí spočívá nebo mělo spočívat. Tento předpoklad další dovolatelem vymezené otázky [zda protokol ze schůze věřitelů má všechny náležitosti a jaké náležitosti má protokol ze schůze věřitelů obecně mít (včetně vztahu jednacího řádu a ], nesplňují, neboť jejich řešení je pro výsledek dovolacího řízení bezcenné. K nezpůsobilosti „akademických“ otázek srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. prosince 2016, sen. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.

16. Jinak řečeno, napadené rozhodnutí spočívá na závěru, že věřitelé přijali na schůzi věřitelů usnesení o způsobu řešení úpadku konkursem a zamítli návrh na způsob řešení úpadku dovolatele reorganizací; tento závěr, jakož i samotný průběh schůze věřitelů a způsob hlasování na ní dovolatel nezpochybňuje. V takovém případě je bez významu řešit ostatní dovolací otázky, neboť jejich vyřešení nemůže výsledek dovolacího řízení ovlivnit, což činí dovolání nepřípustným jako celek.

17. S přihlédnutím k , jež jako jediný způsobilý dovolací důvod vymezuje ten, který je založen na námitce, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a jež výslovně vylučuje tzv. zmatečnostní vady řízení dle , a b/ a , nejsou způsobilým dovolacím důvodem ani tvrzené „jiné vady“, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a k nimž Nejvyšší soud přihlíží z úřední povinnosti toliko u (jinak) přípustného dovolání ( ), jestliže takové (tvrzené) procesní vady nezahrnují podmínku existence právní otázky procesního práva ve smyslu K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč., stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb., a též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem rozh. obč. (dále jen „R 100/2013“) K namítané nepřezkoumatelnosti postačuje dodat, že v intencích závěrů formulovaných na dané téma v R 100/2013 napadené rozhodnutí zjevně není nepřezkoumatelné.

18. O návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť rozhodnutím o podaném dovolání se stal tento návrh bezpředmětným; takový návrh je ostatně zjevně nedůvodný ( ).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. 10. 2025

Mgr. Hynek Zoubek

předseda senátu