Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2935/17

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti nezl. Evy Vrckové a nezl. Veroniky Vrckové, zastoupených zákonnými zástupci Mgr. Simonou Vrckovou a Milanem Vrckem, zastoupených Mgr. Zuzanou Candigliota, advokátkou se sídlem Burešova 615/6, Brno, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2017 č. j. -36, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 18. 9. 2017 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se nezletilé stěžovatelky domáhaly zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu. Stěžovatelky tvrdí, že uvedeným rozhodnutím došlo k porušení jejich ústavně zaručených práv podle , , , , , , a d (dále jen " "), a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), Dodatkového protokolu k Úmluvě, a Úmluvy o právech dítěte a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. K tomu mělo podle stěžovatelek dojít v důsledku nepřiměřeného a diskriminačního postupu správních orgánů, které jim odepřely předškolní vzdělávání z důvodu nepodrobení se stanoveným pravidelným očkováním, a následně i Nejvyššího správního soudu, který vyložil platné právo způsobem odporujícím ústavně zaručeným právům stěžovatelek.

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že rozhodnutím ředitelky Mateřské školy V., č. j. MSJCV 49-3/2016 ze dne 23. 5. 2016 a rozhodnutím ředitelky Mateřské školy J., nebyly nezletilé stěžovatelky přijaty k předškolnímu vzdělávání. Odvolání stěžovatelek zamítl Krajský úřad Královéhradeckého kraje svými rozhodnutími ze dne 30. 6. 2016 sp. zn. 454.2; S/5, č. j. KUKHK-22795/SM/2016-2 a ze dne 12. 7. 2016 sp. zn. 454.2; S/5, č. j. KUKHK-23365/SM/2016-2. Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 29. 11. 2016 č. j. -115 zrušil obě výše uvedená rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje a rovněž rozhodnutí správních orgánů I. stupně a věci vrátil Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje k dalšímu řízení. Ten napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností, na jejímž základě Nejvyšší správní soud napadený rozsudek krajského soudu podle věty první zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Před tím, než přistoupí k posouzení ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené , a to včetně podmínky ustanovení , tj. vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje ( ).

K základním zásadám ovládajícím řízení o ústavních stížnostech patří zásada subsidiarity, podle níž je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje ( ve spojení s a 4 ). Rozhodovací činnost Ústavního soudu je tedy primárně zaměřena na přezkum věcí pravomocně skončených, v nichž případný zásah do ústavně zaručených základních práv nebo svobod již nelze napravit odpovídajícími procesními prostředky v rámci daného řízení samotného. V posuzovaném případě je patrné, že předmětné řízení před správními soudy doposud neskončilo. Není proto věcí Ústavního soudu napravovat možná pochybení ostatních soudů v čase, kdy je mohou napravit soudy samy jako v projednávané věci.

Na základě výše uvedeného Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení jako návrh nepřípustný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. března 2018

JUDr. Vladimír Sládeček

soudce zpravodaj