Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 882/18

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Filipa o ústavní stížnosti D. H., zastoupené Mgr. Josefem Balínem, LL. M., advokátem se sídlem v Plzni, Goethova 294/8, proti rozsudkům Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 11. 2017, č. j. -368, a Okresního soudu v Chebu ze dne 3. 4. 2017, č. j. -220, za účasti Krajského soudu v Plzni a Okresního soudu v Chebu jako účastníků řízení, dále 1) nezletilé L. H., 2) Z. H., 3) R. H. a 4) A. H., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Chebu svěřil rozsudkem ze dne 3. 4. 2017, č. j. -220, nezletilou do péče otce - vedlejšího účastníka 2), stanovil nad péčí soudní dohled, výrokem II. rozhodl tak, že se matce (stěžovatelce) výživné na nezletilou neurčuje, výrokem III. zamítl návrh matky (stěžovatelky) a babiček nezletilé [vedlejších účastnic 3) a 4)] na svěření dítěte do jejich péče. Nalézací soud zvážil dřívější drogovou závislost obou rodičů a přihlédl k tomu, že otec byl na rozdíl od stěžovatelky na drogách závislý kratší dobu, v současné době má stabilní zaměstnání s jistým příjmem - stěžovatelka je odkázána na sociální dávky. Otec měl podle nalézacího soudu zajištěny lepší materiální podmínky pro péči o nezletilou; navíc stěžovatelka nikdy od drog neabstinovala delší dobu, a proto bude mít nezletilá u otce stabilnější prostředí. S ohledem na otcovu problematickou minulost byl nad péčí o nezletilou nařízen soudní dohled. Babičkám nebyla nezletilá svěřena do péče, neboť má přednost péče rodičů, je-li možná. Výživné nebylo stěžovatelce stanoveno s ohledem na skutečnost, že nemá žádné příjmy a je odkázána na sociální dávky.

Krajský soud v Plzni rozhodnutí potvrdil rozsudkem ze dne 29. 11. 2017, č. j. -368, pouze ve výroku II. je změnil tak, že uložil stěžovatelce povinnost přispívat na výživu nezletilé částkou 50 EUR měsíčně. Odvolací soud uvedl, že matka má dlouhodobé potíže s užíváním drog a její způsob obživy je nejasný. Za vhodnějšího vychovatele pro nezletilou je nutno považovat otce, který může poskytnout výchovné prostředí, v němž ani ze strany opatrovníka nebyly shledány závady. Povinnost stěžovatelky přispívat na výživu nezletilé stanovil odvolací soud s ohledem na odůvodněné potřeby nezletilé a její majetkové poměry; zohlednil přitom skutečnost, že stěžovatelka má měsíční příjem ve výši 749 EUR (sociální dávky), což je příjem ve stejné výši, jako má otec.

Proti napadeným rozhodnutím se stěžovatelka brání ústavní stížností, navrhuje jejich zrušení a namítá porušení ústavních práv - zejména na ochranu vlastnictví podle , práva na spravedlivý proces podle a práva na zákonného soudce podle d (dále jen " "). Stěžovatelka namítá, že skutkové a právní závěry obecných soudů nemají oporu v provedeném dokazování; obecné soudy rovněž měly některé důkazní návrhy opomenout. Stěžovatelka je přesvědčena, že ve věci měl být vypracován znalecký posudek, který by odborně posoudil výchovné schopnosti obou rodičů. Soudy v napadených rozhodnutích dále nezohlednily, že otec stěžovatelku fyzicky napadal a podle stěžovatelky jsou rozhodnutí nepřezkoumatelná. Podle stěžovatelky byl v řízení upřednostněn otec jako vhodnější rodič, ačkoliv nebylo provedeno žádné šetření u stěžovatelky.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Stížnost není nepřípustná ve smyslu ; je však zjevně neopodstatněná podle téhož zákona.

Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti podle y a z tohoto důvodu mu přísluší přezkoumávat pouze ústavnost napadených rozhodnutí. Do činnosti obecných soudů proto zasahuje pouze v případě, že jejich rozhodnutím bylo zároveň porušeno některé ústavně chráněné právo - projednávaná věc však takovým případem není.

Z napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že obecné soudy provedly dostatečné dokazování, na jehož základě náležitě vyšetřily skutkový stav, který odpovídajícím způsobem právně zhodnotily. Skutkové a právní závěry, k nimž obecné soudy dospěly, jsou přezkoumatelné, mají oporu v dokazování a plně odpovídají zjištěným skutečnostem. Namítá-li stěžovatelka, že obecné soudy neprovedly veškeré jí navržené důkazy, nejde o porušení práva na spravedlivý proces, neboť o důkazních návrzích bylo řádně rozhodnuto tak, že se zamítají - v tom nelze spatřovat porušení ústavně chráněného práva, nejde o tzv. opomenuté důkazy. Povinností soudu je totiž o důkazu rozhodnout (zda bude proveden), nikoliv jej vždy provést, což bylo v nyní souzené věci splněno.

Jestliže v dané věci obecné soudy uzavřely, že znalecké zkoumání výchovných předpokladů je nadbytečné, nelze ani v tom shledat porušení ústavních práv stěžovatelky. Posouzení výchovných předpokladů není odborná otázka, a to zejména tehdy, byla-li matka (stěžovatelka) dlouhodobě závislá na tvrdých drogách a panuje-li vážné podezření, že se živí prostitucí. Ačkoliv také otec užíval v minulosti návykové látky, v současné době je zaměstnaný a vede řádný život. Za těchto podmínek není nutné provádět znalecké zkoumání a lze je nahradit odůvodněnou úvahou soudu, je-li navíc nad péčí otce stanoven dohled. Celkově byla v řízení provedena řada důkazů, které jednoznačně prokázaly, že matka má nejasné osobní i majetkové poměry a otec je rodičem, který bude o nezletilou v jejím zájmu lépe pečovat.

Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. března 2018

Jan Musil v. r.

předseda senátu