Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 652/18

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Sládečka a Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Jaroslava Víta, zastoupeného Mgr. Zdeňkem Burdou, advokátem se sídlem Leknínová 3033/7, Praha 10, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 4. 2017, č. j. -39, a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2017, č. j. -29, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 19. 2. 2018 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozsudků obecných soudů.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

Stěžovateli byl dne 3. 6. 2016 proveden záznam 2 bodů na základě uložení pokuty v blokovém řízení, čímž dosáhl počtu 12 bodů. Proti provedení záznamu 12 bodů se stěžovatel bránil námitkami, o jejichž zamítnutí bylo pravomocně rozhodnuto dne 31. 5. 2016 Krajským úřadem Královéhradeckého kraje. Toto rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno dne 1. 6. 2016. Od tohoto okamžiku má stěžovatel za to, že na něj lze nahlížet jako na pravomocně odsouzeného. Stěžovatel nebyl v období od podání námitek, tj. od 30. 9. 2014 do 1. 6. 2016, pravomocně "vybodován" a více než rok a půl se nedopustil žádného přestupkového jednání a nebyl mu zaznamenán žádný bod. Z uvedeného důvodu je stěžovatel s ohledem na znění ustanovení toho názoru, že mu měly být automaticky správním orgánem odečteny 4 body.

Stěžovatel se odečtu bodů domáhal správní žalobou, o níž bylo rozhodnuto ústavní stížností napadenými rozsudky. Stěžovatel je toho názoru, že je-li záznam stanoveného počtu bodů v registru řidičů trestem, je protiústavní, aby ještě předtím, než bylo rozhodnuto o opravném prostředku, bylo možné hledět na pachatele jako na vinného, tedy jako na někoho, kdo již pozbyl odbornou způsobilost k řízení motorového vozidla. Stěžovateli nemůže být kladeno k tíži to, že se řízení o námitkách proti vybodování protahovalo.

Podle stěžovatele došlo k zásahu do jeho základních práv a svobod, jež jsou mu garantovány d a a 2 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách.

III.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud musí nejprve připomenout, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti (y), nikoliv běžné zákonnosti. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu a výklad a aplikace jiných než ústavních předpisů je záležitostí obecných soudů. Jejich úloha spočívá v tom, aby zkoumaly a posoudily, zda jsou dány podmínky pro aplikaci toho či onoho právního institutu, a aby své úvahy v tomto směru zákonem stanoveným postupem odůvodnily. Zásah Ústavního soudu připadá v úvahu toliko při zjištění nejzávažnějších pochybení, představujících porušení ústavně zaručených základních práv a svobod, zejména pak pokud by závěry obecných soudů byly hrubě nepřiléhavé a vykazovaly znaky libovůle.

Podle náhledu Ústavního soudu z rozsudku Nejvyššího správního soudu vyplývá, že tento se jeho námitkami dostatečně zabýval a v odůvodnění postup při odečítání bodů podle § 123e zákona o silničním provozu řádně vysvětlil. V podrobnostech lze na ústavní stížností napadený rozsudek Nejvyššího správního soudu zcela odkázat. Z ústavněprávního hlediska mu není čeho vytknout.

Z výše vyložených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl v souladu s ustanovením jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. března 2018

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu