Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 50/2025-B-38

KSCB 28 INS 11925/202329 NSČR 50/2025-B-38

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužníka M. S., vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Kadlecem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Opletalova 1417/25, PSČ 110 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. dubna 2025, č. j. , -28, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení

1. Usnesením ze dne 20. prosince 2024, č. j. -11, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) prohlásil konkurs na majetek dlužníka (M. S.).

2. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 10. dubna 2025, č. j. , -28, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

3. Odvolací soud – cituje , , a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), a odkazuje na (označenou) judikaturu Nejvyššího soudu – uzavřel, že dlužník, ač poučen o možnosti podat návrh na povolení oddlužení, tak ve stanovené lhůtě neučinil. Přípustné není ani řešení úpadku reorganizací, neboť dlužník nesplňuje podmínky . Výhradu, že se soud nezabýval jeho schopností uspokojit závazky věřitelů, měl dlužník uplatnit proti usnesení o zjištění úpadku (již pravomocnému) a nikoli (až) proti usnesení o způsobu řešení úpadku. Insolvenční soud nebyl povinen vyčkat s vydáním napadeného rozhodnutí na schůzi věřitelů následující po přezkumném jednání, neboť jiné řešení dlužníkova úpadku (než prohlášením konkursu na jeho majetek) bylo v dané věci vyloučeno.

II. Dovolání a vyjádření k němu

4. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, jež v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Konkrétně jde (podle obsahu dovolání) o otázku, zda může insolvenční soud rozhodnout o prohlášení konkursu na majetek dlužníka v situaci, kdy insolvenční správce při přezkumném jednání nepopřel (co do důvodu a výše) pohledávky věřitelů, z nichž vyšel insolvenční soud při rozhodnutí o zjištění úpadku dovolatele, které (podle dovolatele) nejsou po právu.

5. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle věty prvé ), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

6. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel namítá, že jeho souhlas s pohledávkou věřitele nelze dovozovat z toho, že proti ní nebrojil v řízení o „prohlášení“ (správně zjištění) úpadku. Nepodání odvolání proti rozhodnutí o úpadku nelze automaticky vykládat jako souhlas dovolatele se všemi závěry, na kterých je rozhodnutí postaveno. Dovolatel měl legitimní očekávání, že důvodnost pohledávek bude standardně přezkoumána při přezkumném jednání. Nepopření pohledávky věřitele insolvenčním správcem odepřelo dovolateli jedinou reálnou možnost obrany. Jelikož dovolatel získal nové informace a důkazy vyvracející oprávněnost přihlášených pohledávek až v rámci přezkumu, nelze mu vytýkat, že se neodvolal dříve (neboť bez těchto poznatků nebylo možné uplatnit účinnou obranu). Insolvenční soud je přitom povinen přihlédnout v každé fázi řízení k okolnostem, jež mohou ovlivnit posouzení podmínek úpadku (zejména k věrohodnosti přihlášených pohledávek). Jelikož dovolatel uplatnil konkrétní a doložené námitky, byl insolvenční soud povinen přezkoumat důvodnost přihlášených pohledávek, i když je insolvenční správce nepopřel. Řízení je postiženo procesní vadou, neboť dovolateli byla odepřena možnost věcného přezkumu (přestože uplatnil relevantní námitky) z důvodu, že nepodal odvolání proti rozhodnutí o zjištění úpadku. Žádá, aby soud ověřil, zda byl konkurs prohlášen na základě skutečných pohledávek.

III. Přípustnost dovolání

7. Pro dovolací řízení je rozhodný v aktuálním znění.

8. S přihlédnutím k době zahájení insolvenčního řízení ve věci dovolatele (28. července 2023) je v tomto řízení rozhodný (a to i pro účely posouzení přípustnosti dovolání) i v době od 1. října 2024 ve znění účinném do 30. září 2024 [srov. článek II (Přechodné ustanovení) části první ].

9. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl jako nepřípustné podle a 2

10. Učinil tak proto, že dovolatel (oproti svému mínění) nepředkládá dovolacímu soudu k řešení žádnou dosud neřešenou právní otázku. Napadené rozhodnutí je totiž v souladu s níže označenou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, od které neshledal důvod se odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání a z níž se podává odpověď na dovolatelem položenou otázku.

11. Již v usnesení ze dne 23. března 2011, sen. zn. , uveřejněném pod číslem rozh. obč. (k jehož závěrům se přihlásil např. v usnesení ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. , uveřejněném pod číslem rozh. obč.), totiž Nejvyšší soud přijal a odůvodnil následující závěry (jež jsou plně použitelné i v poměrech ve znění účinném do 30. září 2024):

[1] Opravný prostředek (odvolání, dovolání, žaloba pro zmatečnost) směřující proti rozhodnutí insolvenčního soudu o prohlášení konkursu na majetek dlužníka může uspět jen tehdy, jsou-li jeho prostřednictvím zpochybněny předpoklady pro vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu, k nimž patří předchozí vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka a závěr, že dlužníkův úpadek nelze řešit některým ze sanačních způsobů (reorganizací či oddlužením), případně závěr, že namísto přijetí rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku (ve smyslu ) mělo být vydáno rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku ( ).

[2] Skutečnost, že rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka může být (v podobě závislého výroku) zrušeno (a to i tehdy, nebylo-li vůbec napadeno opravným prostředkem) v důsledku úspěšně podaného opravného prostředku proti rozhodnutí o úpadku, nemá žádného vlivu na závěr, že argumenty, jimiž lze účinně brojit proti rozhodnutí o úpadku, jsou ve vztahu k rozhodnutí o prohlášení konkursu právně bezvýznamné.

[3] Pro posouzení správnosti usnesení o prohlášení konkursu na majetek dlužníka je právně bezvýznamná obrana dlužníka založená na tvrzení, že insolvenční navrhovatel nedoložil při rozhodování o insolvenčním návrhu svou splatnou pohledávku vůči dlužníku.

12. Dovolatel předložil jen námitky zpochybňující předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku (spočívající v polemice s existencí pohledávek, na jejichž základě byl zjištěn úpadek). Závěr odvolacího soudu, že argumentace dovolatele není způsobilá zvrátit rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, tudíž odpovídá označené judikatuře Nejvyššího soudu. K postupu insolvenčního soudu a předpokladům, za nichž lze před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku odklidit účinky pravomocného rozhodnutí o úpadku dlužníka, srov. v návaznosti na závěry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2024, sen. zn. (jimž se napadené rozhodnutí též neprotiví).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. 9. 2025

Mgr. Hynek Zoubek

předseda senátu