Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 970/18

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatelky BOHEMIA ENERGY entity s. r. o., se sídlem Na Poříčí 1046, 1047/24-26, Praha 1, IČ: 27386732, zastoupené Mgr. Petrem Kuhnem, advokátem, se sídlem 28. října 767/12, Praha 1, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2017 č. j. -215, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatelka podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), domáhala zrušení usnesení rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2017 č. j. -215. Podle tvrzení stěžovatelky bylo napadeným rozhodnutím porušeno její právo na spravedlivý proces (soudní ochranu) podle d (dále jen " ") a právo pokojně vlastnit a užívat majetek podle y.

2. Ústavní stížností napadeným rozhodnutím Nejvyšší soud v právní věci žalobkyně EMTC - Czech a. s. proti žalované stěžovatelce, o zaplacení 485 265,57 Kč s příslušenstvím, zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 17. října 2016 č. j. -136 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. března 2017 č. j. -172 a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení.

3. Dříve než Ústavní soud přistoupí k meritornímu projednání ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti stanovené .

4. Podle ustanovení Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne návrh, je-li nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ).

5. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech dostupných procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele. Ústavní soud je tak v rámci řízení o ústavní stížnosti mimo jiné oprávněn rozhodovat zásadně jen o rozhodnutích pravomocných, a to i ve smyslu "konečných". Jako nepřípustné proto opakovaně odmítá ústavní stížnosti v případech, kdy existuje pravomocné rozhodnutí soudu, jímž však nebyla věc ukončena, nýbrž vrácena soudu či jinému státnímu orgánu k dalšímu řízení [srov. např. usnesení ze dne 30. března 2006

sp. zn.

(U 4/40 SbNU 781), ze dne 22. července 2008

sp. zn.

, ze dne 7. listopadu 2012

sp. zn.

, ze dne 28. srpna 2013

sp. zn.

a další].

6. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že podle jejího názoru je ústavní stížnost přípustná podle ustanovení , jelikož existují výkladové nejasnosti ohledně vztahu ustanovení , obchodní zákoník, s ustanovením , , přičemž touto výkladovou nejasností je zároveň dotčena velká skupina osob, respektive všechny osoby, které uzavřely smlouvu, pro níž obchodní zákoník vyžaduje ze zákona písemnou formu a tuto smlouvu již změnily nebo mají v úmyslu změnit.

7. V ustanovení je založena výjimka z principu subsidiarity ústavní stížnosti. Podle písm. a) tohoto ustanovení, Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka předchozího vyčerpání všech dostupných procesních prostředků k ochraně stěžovatelova práva, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu přitom citované ustanovení, jako výjimku z obecného principu, je třeba vykládat restriktivně; navíc uplatnění této výjimky je zpravidla vyloučeno v situacích, kdy sice existuje pravomocné rozhodnutí, ale řízení před obecnými soudy v dané věci ještě není definitivně skončeno, typicky v případě kasačního rozhodnutí soudu vyšší instance o opravném prostředku. Právě taková situace přitom nastala i v nyní projednávaném případě, kde je ústavní stížností napadeno rozhodnutí dovolacího soudu, kterým byla věc vrácena k dalšímu řízení soudu prvního stupně. Podaná ústavní stížnost byla proto shledána nepřípustnou ve smyslu ustanovení .

8. Z ustálené judikatury Ústavního soudu plyne, že postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad "podústavního" práva a jeho aplikace, jsou při řešení konkrétního případu v zásadě záležitostí obecných soudů a Ústavní soud, jakožto soudní orgán ochrany ústavnosti ( y), není možno považovat za "superrevizní" instanci v systému obecného soudnictví, jejímž úkolem je přezkum celkové zákonnosti (či věcné správnosti) vydaných rozhodnutí. Proto je za daného stavu řízení především na obecných soudech, aby se vypořádaly s námitkami stěžovatelkou vznesenými.

9. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. března 2018

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj