Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 801/18

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Filipa o ústavní stížnosti Zemědělského družstva Budíškovice se sídlem v Budíškovicích 134, zastoupeného Jiřím Hřídelem, advokátem se sídlem v Písku, Fráni Šrámka 136, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, č. j. -389, za účasti Nejvyššího soudu jako účastníka řízení a vedlejšího účastníka řízení Ing. Karla Gráfa, správce konkursní podstaty úpadce Odbytového družstva CENTRUM, v likvidaci, se sídlem v Táboře, Chýnovská 1917/9, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích uložil rozsudkem ze dne 1. 7. 2014, č. j. -318, stěžovateli (žalovanému) povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi (žalobci) 917 342 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a nahradit mu náklady řízení (výrok II.). Soud prvního stupně dospěl k závěru, že vedlejší účastník se jako správce konkursní podstaty Odbytového družstva CENTRUM, v likvidaci (dále též "úpadce"), domáhal po stěžovateli zaplacení faktur za dodané zemědělské komodity a poskytnuté služby. Stěžovatel o pohledávkách tvrdil, že zanikly započtením a na základě dohody o narovnání, což však nebylo prokázáno, naopak bylo zjištěno, že stěžovatel byl povinen plnit dluh jako poddlužník zástavnímu věřiteli GE Money bank, a. s. - tento právní stav vylučoval možnost započtení pohledávek mezi stěžovatelem a úpadcem. Nalézací soud tak rozhodl podle závazného právního názoru Nejvyššího soudu vyjádřeného v rozsudku ze dne 30. 5. 2013, č. j. -260.

Vrchní soud v Praze potvrdil rozhodnutí nalézacího soudu rozsudkem ze dne 26. 1. 2015, č. j. -348; dospěl k závěru, že poddlužník (stěžovatel) byl povinen plnit dluh zástavnímu věřiteli úpadce a jakékoliv započtení po datu 7. 1. 2005 bylo neplatné.

Nejvyšší soud dovolání odmítl pro nepřípustnost usnesením ze dne 28. 11. 2017, č. j. -389, s odůvodněním, že vymezené právní otázky buď byly vyřešeny v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, nebo nepředstavují způsobilý dovolací důvod. Dovolací soud zopakoval, že Odbytové družstvo CENTRUM (věřitel, úpadce, zástavce) stěžovateli oznámil zastavení sporných pohledávek dne 7. 1. 2005, po tomto datu stěžovatel nemohl přivodit jejich zánik započtením svých pohledávek za úpadcem, po splatnosti zastavených pohledávek byl povinen plnit na jejich úhradu zástavnímu věřiteli (bance) a od prohlášení konkursu na majetek úpadce se této povinnost mohl zprostit jen úhradou zastavených pohledávek do konkursní podstaty.

Proti napadenému usnesení dovolacího soudu se stěžovatel brání ústavní stížností a navrhuje jeho zrušení, namítá porušení ústavních práv - zejména na spravedlivý proces podle d (dále jen " "). Stěžovatel má za to, že dovolací soud nevypořádal jeho námitky a nedostatečně své usnesení odůvodnil.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem; rovněž není nepřípustná ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), je však zjevně neopodstatněná podle téhož zákona.

Stěžovatel v dovolání vymezil několik právních otázek - všechny byly Nejvyšším soudem řádně vypořádány a byly jako nepřípustné odmítnuty podle Dovolací soud každé námitce věnoval pozornost a v odůvodnění uvedl, proč ta která námitka není způsobilá k věcnému projednání. Rozhodnutí o nepřípustnosti dovolacích námitek je jednou z možností, jak o námitce účastníka řízení rozhodnout, a není vadou řízení - opomenutím vypořádat relevantní námitky a porušením práva na spravedlivý proces podle y. Jednotlivě právní otázky vymezené stěžovatelem Nejvyšší soud odmítl s řádným odůvodněním, které je v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 28. 2. 2012,

sp. zn.

, je přesvědčivé, rozumné, logické a vyčerpávající. Celkově je napadené usnesení zcela přezkoumatelné a splňuje v tomto ohledu ústavněprávní požadavky.

V předmětném řízení obecné soudy rozhodovaly opakovaně a věnovaly všem okolnostem případu patřičnou pozornost. Nesouhlasí-li stěžovatel s právním závěrem, že započtení pohledávek mezi ním a úpadcem nebylo v dané situaci možné, jde o pouhou polemiku se závěry obecných soudů. Nic nesvědčí o porušení jakýchkoliv ústavních práv stěžovatele, kterému se dostalo spravedlivého soudního řízení, v němž byly uplatněny všechny zásady správného soudního rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy (viz nález ze dne 14. 8. 2007,

sp. zn.

).

Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. března 2018

Jan Musil v. r.

předseda senátu