Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 115/2024-B-141

-141

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka TY INVEST GROUP, s. r. o., se sídlem v Praze 8, Vřesová 684/12, PSČ 180 00, identifikační číslo osoby 26468204, zastoupeného JUDr. Petrem Vališem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Balbínova 1093/27, PSČ 120 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu dlužníka na zproštění insolvenční správkyně funkce, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. října 2024, č. j. , -108, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 9. srpna 2024, č. j. -98, zamítl návrh dlužníka (TY INVEST GROUP, s. r. o.) na zproštění insolvenční správkyně (Mgr. Gabriely Nejedlíkové) funkce.

2. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. října 2024, č. j. , -108, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

3. Odvolací soud – cituje ustanovení , , , a , o úpadku a způsobech jeho řešení (), ve znění účinném do 30. září 2024 – shodně s insolvenčním soudem dospěl k závěru, že dlužník „ničím neprokázal“ porušení povinnosti insolvenční správkyně a (rovněž tak) se z obsahu spisu nepodává, že by insolvenční správkyně při výkonu své činnosti nepostupovala svědomitě a s odbornou péčí, ani jiný relevantní důvod, pro nějž by ji insolvenční soud měl zprostit funkce.

4. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále též jen „“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od (v dovolání blíže označené) ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

5. Konkrétně dovolatel (podle obsahu dovolání) klade otázku, zda insolvenční soud může rozhodnout o návrhu na „odvolání“ insolvenční správkyně, aniž má „dostatek informací“ a tyto informace se „nepokusí doplnit“. V souvislosti s tím klade otázku, zda má důkazní břemeno ohledně rozhodujících skutečností „navrhovatel“ a zda insolvenční soud má „zůstat pasivní“. Nadto dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí není dostatečně odůvodněno, jelikož se insolvenční soud nevypořádal „s rozhodnými skutečnostmi a tvrzenými pochybeními“ insolvenční správkyně, když samotný návrh na „odvolání“ insolvenční správkyně shrnující dosavadní závažné výhrady vůči její činnosti čítá „6,5 stran hustě psaného textu“.

6. S přihlédnutím k době vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka (2. března 2021) se v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka a ve sporech jím vyvolaných uplatní (a to i pro účely posouzení přípustnosti dovolání v této věci) i v době od 1. října 2024 ve znění účinném do 30. září 2024 [srov. článek II (Přechodné ustanovení) části první ].

7. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle ustanovení , a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v ustanovení , odmítl podle ustanovení a 2 Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v souladu s níže označenou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, od které neshledal důvod se odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání.

8. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že o tom, zda insolvenční správce má být zproštěn funkce (podle ), rozhoduje insolvenční soud „po slyšení insolvenčního správce“ (tedy na základě vysvětlení, jež insolvenční správce podal k tvrzením osoby, jež žádá jeho zproštění) a na základě obsahu insolvenčního spisu, jenž by měl příslušná tvrzení potvrzovat nebo vyvracet. Hodnotící skutkové soudy o (ne)opodstatněnosti návrhu, aby insolvenční správce byl zproštěn funkce, insolvenční soud zásadně přijímá na základě obsahu spisu, aniž by formálně prováděl dokazování listinami tvořícími obsah insolvenčního spisu. Je tomu tak i proto, že postupuje-li insolvenční správce při výkonu funkce svědomitě a s odbornou péčí ( ), projevuje se to zpravidla i dokumentací jeho postupu (lhostejno, zda na vyžádání insolvenčního soudu při výkonu dohlédací činnosti nebo prostřednictvím insolvenčního spisu) a neděje-li se tak, jsou případné nedostatky postupu insolvenčního správce patrny právě již z insolvenčního spisu. K tomu srov. usnesení ze dne 26. srpna 2015, sen. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (dále je „Sb. rozh. obč.“) pod číslem 48/2016 (dále jen „R 48/2016“), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. srpna 2015, sen. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč. (dále jen „R 58/2016“).

9. V R 48/2016 a R 58/2016 dále Nejvyšší soud zdůraznil, že patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Rozhodovací praxi soudů při výkladu ustanovení Nejvyšší soud sjednotil již tím, že pod číslem rozh. obč. uveřejnil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. června 2014, sen. zn. , podle něhož důležitým důvodem pro zproštění funkce insolvenčního správce ve smyslu ustanovení je zejména skutečnost, že při výkonu funkce neplní insolvenční správce řádně povinnosti vyplývající pro něj z ustanovení , liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek náležející do majetkové podstaty v rozporu s ustanovením nebo s ustanovením , nebo že nesplnil povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce. Takovým důvodem může být též skutečnost, že insolvenční správce bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele, nebo že nerespektuje soudní rozhodnutí o vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení insolvenčního správce může vést soud ke zproštění správce funkce i zjištění ojedinělého, leč závažného, porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem.

10. V intencích ustanovení a 3 je jediným způsobilým dovolacím důvodem, pro který lze připustit dovolání podle , dovolací důvod, jímž lze namítat, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (lhostejno, zda v rovině práva procesního nebo v rovině práva hmotného). Při úvaze, zda právní posouzení věci odvolacím soudem je ve smyslu ustanovení správné, přitom dovolací soud vychází ze skutkových závěrů odvolacího soudu a nikoli z těch skutkových závěrů, které v dovolání na podporu svých právních argumentů (případně) nejprve zformuluje sám dovolatel. Srov. shodně např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2004, sp. zn. , uveřejněného pod číslem rozh. obč., a rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. října 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem rozh. obč. Toto omezení, které se prosazuje u věcného přezkumu dovolání (je-li dovolání přípustné), má vliv i na posouzení způsobilosti dovolací argumentace přípustnost dovolání vůbec založit (srov. shodně např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2022, sen. zn. , uveřejněného pod číslem rozh. obč.).

11. Insolvenční soud, k jehož závěrům se odvolací soud v napadeném rozhodnutí výslovně přihlásil, rozhodl o návrhu dlužníka na zproštění insolvenční správkyně (v souladu s odkazovanou ustálenou judikaturou) po jejím slyšení a vycházeje z obsahu spisu. Odvolací soud tak nevycházel ve svém rozhodnutí z nedostatku „informací“, které se „nepokusil doplnit“; přes nepřiléhavou formulaci odvolacího soudu, že dlužník „neprokázal“ porušení povinností insolvenční správkyně, nejde o případ neunesení důkazního břemene dlužníkem, nýbrž o situaci, kdy soudy vycházely ze zjištění, podle nichž podmínky pro zproštění insolvenční správkyně nejsou dány. Oba soudy se rovněž konkrétně vypořádaly s jednotlivými námitkami dlužníka týkajícími se zejména způsobu správy a zpeněžování zajištěného majetku (bod 10. a násl. usnesení insolvenčního soudu, bod 9. a násl. napadeného usnesení odvolacího soudu) a Nejvyšší soud neshledává důvod (v mezích své přezkumné činnosti) jejich závěry korigovat.

12. Námitkou, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, vystihuje dovolatel z obsahového hlediska tzv. jinou vadu řízení, k níž dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání (jinak) přípustné ( věta druhá a věta druhá ). Poměřováno závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. , uveřejněném pod číslem rozh. obč., nicméně napadené rozhodnutí vytýkanou vadou zjevně netrpí. Jak rovněž vysvětlil Ústavní soud, není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , uveřejněný pod č. 26/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

13. Pro dovolací řízení je rozhodný v aktuálním znění.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 6. 2025

Mgr. Hynek Zoubek

předseda senátu