Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3248/17

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a v nepřítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Břeclav, zastoupeného Mgr. Rudolfem Axmannem, advokátem se sídlem kanceláře Mírové náměstí 157/30, Litoměřice, proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 21. 3. 2016, č. j. -592, a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 8. 2016, č. j. -620, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností stěžovatele, doručenou Ústavnímu soudu dne 17. 10. 2017, doplněnou podáními doručenými Ústavnímu soudu dne 24. 10. 2017 a dne 30. 10. 2017, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces zaručeného d a k porušení y.

2. Než se Ústavní soud může zabývat věcnou argumentací stěžovatele, musí zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny procesní předpoklady stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Stěžovatelova ústavní stížnost tyto předpoklady nesplňovala, neboť v rozporu s nebyl stěžovatel při podání ústavní stížnosti ani jejich doplnění zastoupen advokátem a v rozporu s k ní nebyly přiloženy kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovatelovi zákon k ochraně jeho práv přiznává. Ústavní soud stěžovatele vyzval, aby tyto vady podání odstranil a poučil jej, že neučiní-li tak ve lhůtě, jež mu za tím účelem Ústavní soud stanovil, bude jeho ústavní stížnost odmítnuta dle pro neodstraněné vady.

3. K žádosti stěžovatelova právního zástupce byly tomuto zaslány kopie stěžovatelových předchozích podání a byla mu prodloužena lhůta k odstranění vad ústavní stížnosti. Dne 15. 2. 2018 v zachované lhůtě bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatele učiněné prostřednictvím jeho právního zástupce, jímž měly být vady podání odstraněny. V tomto podání označil jako rozhodnutí, proti nimž ústavní stížnost směřuje, pouze rozhodnutí uvedená v záhlaví tohoto usnesení a rovněž k němu přiložil pouze jejich kopie.

4. Ústavní stížnost je nepřípustná.

5. Dle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

6. Stěžovatel napadl svou ústavní stížností rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích (dále jen "nalézací soud"), jímž byl uznán vinným ze spáchání trestného činu křivého obvinění dle ustanovení , 3 písm. e) , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), za nějž a za další trestný čin, za nějž byl odsouzen v nesouvisejícím trestním řízení, byl napadeným rozsudkem nalézacího soudu odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v délce trvání šesti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále stěžovatel svou ústavní stížností napadl usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen "odvolací soud"), jímž bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti tomuto rozsudku nalézacího soudu. Stěžovatel tedy napadl toliko rozhodnutí soudu prvého stupně ve věci samé a rozhodnutí o zamítnutí odvolání proti němu.

7. Proti zamítavému usnesení odvolacího soudu o odvolání proti rozhodnutí soudu prvého stupně ve věci samé je v trestním řízení dle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, přípustné dovolání jakožto mimořádný opravný prostředek. O tom byl stěžovatel poučen v závěru napadeného usnesení odvolacího soudu.

8. Dovolání v trestním řízení je posledním procesním prostředkem, který zákon poskytuje stěžovateli k ochraně jeho práv ve smyslu ustanovení . Jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání, je jeho ústavní stížnost nepřípustná. K tomu srov. stanovisko pléna sp. zn. ze dne 4. 3. 2014 (ST 38/72 SbNU 599; 40/2014 Sb.).

9. Stěžovatel přes poučení Ústavním soudem, že přílohou ústavní stížnosti musí být kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli k ochraně jeho práv zákon poskytuje, netvrdí ani nedokládá, že by dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu podal. Ústavní soud nad rámec toho ověřil v informacích dostupných o řízení u nalézacího soudu na serveru http://infosoud.justice.cz a rovněž telefonicky u nalézacího soudu, že dovolání proti tomuto rozhodnutí stěžovatelem podáno skutečně nebylo.

10. Podle soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka dle , jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Důvod k tomu postupu však Ústavní soud ve stěžovatelově věci neshledal, ostatně tento jej Ústavnímu soudu ani nenavrhl.

11. Jelikož podání ústavní stížnosti stěžovatele nepředcházelo vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje, musel Ústavní soud postupovat dle a tuto ústavní stížnost soudcem zpravodajem mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnout pro nepřípustnost.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. března 2018

Jaroslav Fenyk v. r.

soudce Ústavního soudu