Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 30/2024-193

MSPH 89 INS 10291/2014 249 ICm 1397/202229 ICdo 30/2024-193

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce J. Š., zastoupeného Mgr. Markem Plajnerem, advokátem, se sídlem v Praze, Lazarská 11/6, PSČ 120 00, proti žalovaným 1) F. R. H., a 2) Ch. H., oběma zastoupeným Mgr. Květou Pechouškovou, advokátkou, se sídlem v Českých Budějovicích, Hroznová 314/18, PSČ 370 01, o určení vlastnického práva, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , jako incidenční spor v insolvenční věci žalobce, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. září 2023, č. j. , -164 ( ), takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit každému z žalovaných na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 3.182,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejich zástupkyně.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) rozsudkem ze dne 2. listopadu 2022, č. j. -131, zamítl žalobu, kterou se žalobce (dlužník J. Š.) domáhal vůči žalovaným (F. R. H. a Ch. H.) určení vlastnického práva k (označeným) nemovitostem (dále jen „nemovitosti“) [výrok I.] a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

Insolvenční soud dospěl k závěru, že žalobce sice má naléhavý právní zájem na požadovaném určení [ , (dále jen „ “)], ale otázka (ne)platnosti smlouvy, kterou byl v insolvenčním řízení žalobce zpeněžen majetek z majetkové podstaty (nemovitosti) prodejem mimo dražbu, jež je „v rámci tohoto řízení otázkou předběžnou“, již byla vyřešena rozsudkem insolvenčního soudu ze dne 21. května 2020, č. j. 189 ICm 2678/2019-52, který nabyl právní moci dne 16. března 2021.

Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 20. září 2023, č. j. , -164 ( ), potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Odvolací soud – vycházeje z a z a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), a odkazuje na (označenou) judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu – dospěl (na rozdíl od soudu insolvenčního) k závěru, podle něhož žalobce nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem, když platnost smlouvy, kterou byl v insolvenčním řízení dlužníka (žalobce) zpeněžen majetek z majetkové podstaty prodejem mimo dražbu, lze napadnout a zkoumat (a případnou neplatnost takové smlouvy prosadit) jedině na základě incidenční žaloby podané v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu podle . V jiném řízení nelze otázku (ne)platnosti takové smlouvy řešit ani jako otázku předběžnou.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které má za přípustné podle k řešení následujících právních otázek (podle jeho názoru) dílem vyřešených odvolacím soudem v rozporu s (označenou) judikaturou Nejvyššího soudu a dílem Nejvyšším soudem nezodpovězených:

1) Lze žalobu, jíž se žalobce domáhá určení svého vlastnického práva, přičemž zpochybňuje platnost kupní smlouvy, kterou uzavřela se žalovanými insolvenční správkyně v průběhu insolvenčního řízení v rámci zpeněžení majetku mimo dražbu, považovat za žalobu podle ?

2) Musí žalobce tvrdit a prokazovat naléhavý právní zájem, podal-li žalobu podle ?

3) Co je stěžejní pro posouzení, čeho se žalobce žalobou domáhá?

Dovolatel snáší argumenty ve prospěch právního názoru, podle kterého je řízení, v němž se domáhá určení vlastnického práva k nemovitostem, řízením podle , pročež nemusel prokazovat, že má na požadovaném určení naléhavý právní zájem.

Žalovaní považují rozhodnutí odvolacího soudu za věcně správné a navrhují, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.

Dovolání, které mohlo být přípustné jen podle , Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení a 2

Učinil tak proto, že závěr, podle něhož je předmětem řízení určení vlastnického práva žalobce k nemovitostem (a nikoli určení neplatnosti smlouvy podle ), je (obecně) v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu vztahující se k obsahu žaloby a individualizaci žalobou uplatněného nároku (a k nemožnosti jeho záměny s jiným).

Srov. k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2003, sp. zn. , nebo rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. března 2009, sp. zn. , a ze dne 29. července 2019, sen. zn. , uveřejněné pod čísly 1/2004, 25/2010 a 31/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

K tomu, že platnost smlouvy, kterou insolvenční správce zpeněžil majetek z majetkové podstaty prodejem mimo dražbu, lze zpochybnit jen žalobou podle (a nikoli žalobou o určení vlastnického práva), viz např. v judikatuře Nejvyššího soudu usnesení ze dne 27. listopadu 2014, sen. zn. , rozsudky ze dne 31. ledna 2017, sen. zn. , a ze dne 30. září 2022, sen. zn. , usnesení ze dne 28. dubna 2022, sen. zn. , jakož i rozsudek ze dne 28. března 2024, sen. zn. .

Konečně k příznivějšímu výsledku pro dovolatele by nevedla (nemohla vést) ani akceptace jím prosazovaného názoru, podle něhož v poměrech dané věci nejde o žalobu o určení vlastnického práva, nýbrž o žalobu podle . Úspěšnost takové žaloby je totiž podmíněna tím, že sporu se musí účastnit (ať již jako žalobci nebo žalovaní) všechny strany smlouvy, jejíž platnost je žalobou napadena. Dodržení této podmínky (bez které musí být žaloba zamítnuta) je podle ustálené judikatury výlučně věcí žalobce, když soud v dotčeném směru nemá poučovací povinnost. Srov. opět usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. a sen. zn. .

O tom, že insolvenční správkyně dlužníka (jako prodávající) není účastníkem řízení (ač insolvenční řízení nadále probíhá), nemůže být pochyb.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn , a , když Nejvyšší soud dovolání odmítl a žalovaným vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty v dané věci sestávají z mimosmluvní odměny za zastoupení advokátkou za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 6. února 2024), která podle bodu 5., a a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve znění účinném k datu sepisu vyjádření, činí u každého z žalovaných (z tarifní hodnoty 50.000,- Kč) částku 2.480,- Kč, a z ½ paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 150,- Kč ( advokátního tarifu); s připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ( ) celkem činí u každého z žalovaných 3.182,30 Kč.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat exekuce (výkonu rozhodnutí).

V Brně dne 31. 3. 2025

JUDr. Petr Gemmel předseda senátu