Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 9/2024-P2-26

KSOL 16 INS 3677/2022 29 NSČR 9/2024-P2-26

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužnice E. H., vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. , o odmítnutí přihlášky pohledávky, o dovolání věřitelky č. 2 N. S., zastoupené Mgr. Martinem Červinkou, advokátem, se sídlem v České Třebové, Čechova 396, PSČ 560 02, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. října 2023, č. j. , -14, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1.

Krajský soud v Ostravě

– pobočka v Olomouci

(dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 1. srpna 2023, č. j.

-4, rozhodl tak,

že se nepřihlíží k přihlášce pohledávky P2 věřitelky č. 2 (N. S.) a tato přihláška se odmítá (bod I. výroku) a že ohledně přihlášky P2 právní mocí usnesení končí účast věřitelky č. 2 v insolvenčním řízení dlužnice (E. H.) [bod II. výroku].

2. K odvolání věřitelky č. 2 Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 25. října 2023, č. j. , -14, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodu I. výroku (první výrok) a odmítl odvolání proti bodu II. výroku (druhý výrok).

3. Odvolací soud – cituje ustanovení , a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), a , , a odkazuje na (označenou) judikaturu Nejvyššího soudu – shrnul shodně s insolvenčním soudem, že věřitelka č. 2 přihlásila do insolvenčního řízení dlužnice jedinou pohledávku (tvořenou příslušenstvím původní jistiny v podobě úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky) v celkové výši 299 710,29 Kč, která byla zjištěna tak, že její skutečná výše činí 142 321,67 Kč, tedy 47,49 % přihlášené částky. Jelikož zjištěná výše pohledávky představuje méně než 50 % její přihlášené výše, nepřihlíží se k ní podle .

4. Proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu podala věřitelka č. 2 dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejíž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, popřípadě aby dovolacím soudem vyřešená otázka byla posouzena jinak. Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí změnil v tom duchu, že se přihláška pohledávky P2 odmítá „jen co do rozsahu dílčích pohledávek účinně popřených“ a věřitelka č. 2 se nadále účastní insolvenčního řízení v odpovídajícím rozsahu.

5. Dovolatelka v mezích uplatněného dovolacího důvodu argumentuje, že v insolvenčním řízení uplatnila dva dílčí nároky se samostatným skutkovým (i právním) základem, konkrétně úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky, které mohou být uplatněny samostatně a lze je od sebe oddělit. Míní, že nebyly splněny podmínky podle a její přihláška neměla být odmítnuta jako celek.

6. Pro dovolací řízení je rozhodný v aktuálním znění.

7. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle ustanovení , a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v ustanovení , odmítl podle ustanovení a 2 Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v souladu s níže označenou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, od které neshledal důvod se odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání.

8. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že pro účely aplikace se jednou pohledávkou rozumí souhrn jistiny a příslušenství pohledávky. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. dubna 2018, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 57/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 57/2019“).

9. Úprava obsažená v má bránit tomu, aby přihlášení věřitelé prosazovali svou vůli v insolvenčním řízení, respektive ohrožovali jeho chod, vahou nadhodnocené (dosud nezjištěné) pohledávky, přičemž je zjevné, že škodlivý následek tohoto typu může vyvolat nejen nadhodnocená jistina, nýbrž i nadhodnocené příslušenství pohledávky. Není přitom důvod pojímat každé jednotlivé příslušenství pohledávky byť jen pro účely aplikace jako samostatnou pohledávku; přirozené je naopak vnímat pro účely aplikace jistinu a příslušenství pohledávky při společném důvodu jejich vzniku (s přihlédnutím k akcesorické povaze příslušenství pohledávky) jako jednu pohledávku. K tomu opět srov. R 57/2019.

10. Napadené usnesení odvolacího soudu se uvedené ustálené rozhodovací praxi nijak nepříčí a naopak je s ní v souladu. Skutečnost, že dovolatelka svou přihláškou neuplatnila jistinu, ale pouze (dvě různé formy) příslušenství, které se pojí k téže jistině pohledávky (již dříve uhrazené), není důvodem pro odklon od R 57/2019. I v takovém případě se totiž prosadí závěr o akcesoritě a společném důvodu vzniku jednotlivých forem příslušenství, které proto pro účely představují jednu pohledávku.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 3. 2025

Mgr. Hynek Zoubek

předseda senátu