Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 18/2025-B-102

KSOL 41 INS 18586/2018 29 NSČR 18/2025-B-102

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužnice J. N., vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. , o osvobození dlužnice od placení zbytku dluhů, o dovolání dlužnice, zastoupené Mgr. Stanislavem Sochorem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Pavelčákova 441/14, PSČ 779 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. listopadu 2024, č. j. , -95, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení

1. Usnesením ze dne 30. srpna 2024, č. j. -88, Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „insolvenční soud“):

[1] Vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře (bod I. výroku).

[2] Schválil odměnu a hotové výdaje insolvenční správkyně (JUDr. Kateřiny Pavlíkové) a zprostil ji funkce (body II. a III. výroku).

[3] Rozhodl, že neosvobozuje dlužnici od placení pohledávek: a/ zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, b/ věřitelů k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a c/ věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit (bod IV. výroku).

2. V případě bodu IV. výroku (ohledně podmínek pro osvobození dlužnice od placení zbytku dluhů) insolvenční soud – vycházeje z a až 3 , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), a z (označené) judikatury Nejvyššího soudu – dospěl k závěru, že dlužnice, přes opakované poučení, porušila (zásadní) povinnost podle , jelikož z dědictví po otci nevydala insolvenční správkyni částku 121 390 Kč k mimořádné splátce nad rámec splátkového kalendáře, ale použila ji na úhradu potřeb svých a své vnučky, kterou má v pěstounské péči, čímž způsobila o více než 10 % nižší uspokojení věřitelů.

3. K odvolání dlužnice Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 21. listopadu 2024, č. j. , -95, potvrdil odvoláním napadený bod IV. výroku usnesení insolvenční soudu.

4. Odvolací soud – vycházeje ze stejných zákonných ustanovení a z (označené) judikatury Nejvyššího soudu – přitakal závěru insolvenčního soudu že dlužnice (přes opakované poučenía výzvu) porušila povinnost podle vydat insolvenční správkyni dědický podíl jako mimořádný příjem (z něhož mohlo být uspokojeno dalších 10 % pohledávek) a poškodila tak své věřitele, což odůvodňuje nepřiznání osvobození podle .

II. Dovolání a vyjádření k němu

5. Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, konkrétně otázek:

[1] Musí insolvenční soud při posuzování předpokladů pro osvobození dlužníka od placení zbytku dluhů ve smyslu při zjištění jakéhokoli porušení povinností dlužníka (zde konkrétně povinnosti podle ), bez dalšího zvažování míry intenzity či významu tohoto porušení a dalších okolností průběhu insolvenčního řízení, rozhodnout o neosvobození dlužníka, respektive, má insolvenční soud procesní možnost dospět k závěru, že zjištěné porušení nemusí být nutně důvodem pro rozhodnutí o neosvobození dlužníka, a je tedy oprávněn dlužníka osvobodit i v případě konstatování porušení?

[2] Je v rámci rozhodování podle nutno brát do úvahy i zásady insolvenčního řízení [zejména, že insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků (včetně dlužníka) nebyl nespravedlivě poškozen]?

6. Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle věty prvé ), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

7. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatelka namítá, že posouzení, zda dlužníka (ne)osvobodí od placení pohledávek, nemůže insolvenční soud učinit na základě jedné izolované skutečnosti (jednoho porušení povinnosti), ale je povinen zabývat se celým průběhem insolvenčního řízení, celkovým chováním dlužníka, plněním jeho dalších povinností a mírou a významem daného porušení povinnosti. S odkazem na argumentaci před soudy nižších stupňů zejména zdůrazňuje, že všechny své další povinnosti v průběhu oddlužení plnila řádně a včas, že její věřitelé byli v oddlužení uspokojeni v neobvykle vysoké míře (88,1972 %), že (pro vytýkané pochybení) nebylo oddlužení zrušeno v jeho průběhu, že řádně vydala celé dědictví po matce i převážnou většinu majetku získaného dědictvím po otci (nemovitý majetek) a toliko jeho část (zděděnou finanční částku) vynaložila na úhradu svých existenčních závazků a že je pěstounkou své vnučky, o kterou pečuje sama, a i když pobírá pěstounský příspěvek, obtížně vychází se svými příjmy. Dovozuje, že kdyby soudy správně zvažovaly všechny skutečnosti, dospěly by k závěru, že porušení oné povinnosti ji nevylučuje z přiznání osvobození od placení pohledávek.

III. Přípustnost dovolání

8. Pro dovolací řízení je rozhodný v aktuálním znění.

9. S přihlédnutím k době vydání rozhodnutí o úpadku dlužnice (18. února 2019) byl pro insolvenční řízení vedené na majetek dlužnice i v době od 1. června 2019 rozhodný ve znění účinném do 31. května 2019. Srov. článek II (Přechodné ustanovení) části první , kterým se mění , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění pozdějších předpisů, , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, , o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. V návaznosti na v tomto (rozhodném) znění (z nějž vyšly oba soudy) zkoumal Nejvyšší soud i přípustnost dovolání v dané věci.

10. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl podle a 2

11. Učinil tak proto, že dovolatelka (oproti svému mínění) nepředkládá dovolacímu soudu žádnou dosud neřešenou právní otázku.

12. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu k výkladu a , představované např. usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2013, sen. zn. , uveřejněným pod číslem 86/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“), usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2013, sen. zn. , uveřejněným pod číslem 77/2013 Sb. rozh. obč., a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2023, sen. zn. , se totiž podávají (mimo jiné) následující závěry (obsahující odpovědi na dovolatelkou položené otázky):

[1] Aby dosáhl osvobození od placení zbytku dluhů, musí dlužník v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře plnit všechny povinnosti podle a 3 . Nestačí, aby řádně splnil jen některé ze stanovených povinností.

[2] Překážku pro přiznání osvobození od placení zbytku dluhů podle nepředstavuje (toliko) bezvýznamné porušení povinnosti (poměřováno možným průběhem insolvenčního řízení), jímž dlužník nezasáhl do poměrů svého insolvenčního řízení způsobem ohrožujícím majetkové zájmy věřitelů.

[3] Při rozhodování o přiznání osvobození od placení zbytku dluhů je insolvenční soud povinen zkoumat splnění dlužníkových povinností podle schváleného způsobu oddlužení bez ohledu na skutečnost, kdy posuzované nesplnění povinnosti (v době po schválení oddlužení) vyšlo najevo.

13. Napadené rozhodnutí je v souladu s těmito závěry, z nichž se též podává správnost posouzení odvolacího soudu, že nevydání dědictvím získané částky 121 390 Kč insolvenční správkyni k mimořádné splátce nad rámec splátkového kalendáře je porušením povinnosti dlužnice podle schváleného způsobu oddlužení, jež brání přiznání osvobození od placení zbytku dluhů.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 3. 2025

Mgr. Hynek Zoubek

předseda senátu