Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 96/2024-B-29

-29

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka J. D., vedené u Krajského soudu v Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. , o schválení oddlužení, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Kristýnou Machovou Zoufalou, LL.M., advokátkou, se sídlem v Liberci, Papírová 123/12, PSČ 460 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. července 2024, č. j. , -17, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 9. února 2024, č. j. -10, rozhodl, že dlužník (J. D.) je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení (výrok I.), schválil zprávu o přezkumu zveřejněnou v insolvenčním rejstříku dne 15. září 2023 na č. l. B-6 (výrok II.), neschválil oddlužení dlužníka z důvodu, že je jím sledován nepoctivý záměr (výrok III.), prohlásil konkurs na majetek dlužníka (výrok IV.), s tím, že konkurs bude projednáván jako nepatrný (výrok V.), a určil, že účinky konkursu nastanou okamžikem zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku (výrok VI.) a působnost věřitelského orgánu bude vykonávat insolvenční soud (výrok VII.).

Vrchní soud v Praze k odvolání dlužníka usnesením ze dne 24. července 2024, č. j. , -17, potvrdil usnesení insolvenčního soudu ve výrocích III. a IV.

Odvolací soud ‒ cituje a 2 a až 3 , o úpadku a způsobech jeho řešení (), a odkazuje na (označenou) judikaturu Nejvyššího soudu ‒ se ztotožnil se závěrem insolvenčního soudu o nepoctivosti záměru dlužníka sledovaného navrženým oddlužením, s tím, že „lze těžko uvěřit dlužníkově proměně a jeho příslibu uhradit z tvrzených příjmů až 100 % zjištěných pohledávek“.

Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, které má za přípustné ( , – dále jen „“), k řešení právní otázky [podle jeho názoru dílem Nejvyšším soudem nezodpovězené, dílem vyřešené odvolacím soudem v rozporu s (konkretizovanou) judikaturou Nejvyššího soudu] týkající se výkladu a [ve spojení s ] a (ne)možnosti napravit nepoctivé jednání, kterého se dopustil před zahájením insolvenčního řízení, tím, že zajistí v rámci řešení svého úpadku oddlužením plné uspokojení (zjištěných) pohledávek věřitelů. Dovolatel požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, případně aby zrušil i rozhodnutí insolvenčního soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání dlužníka proti usnesení odvolacího soudu, které mohlo být přípustné (jen) podle , Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle a 2

Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž napadené rozhodnutí spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, zcela odpovídá závěrům formulovaným Nejvyšším soudem při výkladu v usneseních ze dne 28. března 2012, sen. zn. , ze dne 30. dubna 2013, sen. zn. , a ze dne 30. listopadu 2021, sen. zn. , uveřejněných pod čísly 112/2012, 86/2013 a 12/2024 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na která (dílem) odkazoval sám dovolatel [dovozuje z nich ovšem (nesprávně) závěr opačný].

Přitom Nejvyšší soud neshledává závěry odvolacího soudu [ve vazbě na skutková zjištění soudů nižších stupňů ohledně chování dlužníka vůči věřitelům v souvislosti se vznikem jeho závazků, jakož i vůči insolvenčnímu soudu při podání návrhu na povolení oddlužení (viz bod 12. důvodů napadeného usnesení)] ani zjevně nepřiměřenými.

Na přípustnost dovolání nelze usuzovat ani na základě (skutkovým stavem nepodložených) výhrad dovolatele, podle nichž byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva a svobody, či (zjištěnému skutkovému stavu neodpovídajících) tvrzení o možnosti plného uspokojení zjištěných pohledávek věřitelů, ani na základě smlouvy o důchodu uzavřené 13. října 2024, tj. v době po vydání napadeného usnesení ( ).

Při úvaze, zda je právní posouzení věci odvolacím soudem ( ) správné, totiž vychází dovolací soud ze skutkových závěrů odvolacího soudu a nikoli z těch skutkových závěrů, které v dovolání na podporu svých právních argumentů (případně) nejprve zformuluje sám dovolatel. Srov. shodně např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2004, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 19/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. října 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 10/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Toto omezení, jež se prosazuje u věcného přezkumu dovolání (je-li dovolání přípustné), má vliv i na posouzení způsobilosti dovolací argumentace přípustnost dovolání vůbec založit (srov. shodně např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2022, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 42/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Argumentace opírající se o usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. září 2019, č. j. , -29, je nepřípadná již proto, že v tamních poměrech soudy rozhodovaly o tom, zda zruší již schválené oddlužení dlužníka, přičemž v průběhu odvolacího řízení doložil dlužník (mimo jiné), že plně uhradil pohledávky přihlášených nezajištěných věřitelů i nároky insolvenčního správce na odměnu a náhradu hotových výdajů.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 2. 2025

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu