Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 30/2024-A-80

MSPH 77 INS 7272/202329 NSČR 30/2024-A-80

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka 3. Princova a. s., se sídlem v Praze 5, Pecháčkova 1244/7, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 25717707, zastoupeného Mgr. Helenou Peychlovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 1047/17, PSČ 110 00, o insolvenčním návrhu věřitele SPEED RENT, s. r. o., se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1046/24, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 60722436, zastoupeného Mgr. Danem Modlitbou, advokátem, se sídlem v Praze 6, K Horoměřicům 584/10, PSČ 165 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. prosince 2023, č. j. , -52, takto:Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 1. listopadu 2023, č. j. -32, odmítl insolvenční návrh věřitele (SPEED RENT, s. r. o.) [bod I. výroku], rozhodl o vrácení zálohy na náklady insolvenčního řízení věřiteli [bod II. výroku], o nákladech insolvenčního řízení mezi dlužníkem (3. Princova a. s.) a věřitelem (bod III. výroku) a vyzval věřitele, aby insolvenčnímu soudu sdělil číslo účtu, na který mu má být vrácená záloha převedena (bod IV. výroku).

2. Insolvenční soud – cituje ustanovení a 8, a 2, a a 4 , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění účinném do 30. září 2024, a odkazuje na (označenou) judikaturu Nejvyššího soudu – uvedl, že pohledávky tvrzené v insolvenčním návrhu věřitele nelze ztotožnit s pohledávkami uvedenými ve zprávě auditora (Grant Thornton Audit s. r. o.) ze dne 5. května 2023 a v jejím doplnění ze dne 31. července 2023 (dále jen „zpráva auditora“). Uzavřel tak, že věřitel nepředložil řádné potvrzení podle ustanovení .

3. K odvolání věřitele Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22. prosince 2023, č. j. , -52, změnil usnesení insolvenčního soudu tak, že se insolvenční návrh věřitele neodmítá.

4. Odvolací soud – cituje (mimo jiné) ustanovení , , , , , a a ustanovení (dále též jen „ “), a odkazuje na (označenou) judikaturu Nejvyššího soudu – po doplnění dokazování dospěl oproti insolvenčnímu soudu k závěru, že insolvenční návrh věřitele vady nemá a je tak projednatelný. Na rozdíl od insolvenčního soudu neměl odvolací soud pochybnosti o tom, že lze ztotožnit pohledávky ve zprávě auditora s pohledávkami uvedenými v insolvenčním návrhu. Auditor je zákonem určenou osobou oprávněnou ověřit pohledávky. Předložená zpráva auditora představuje potvrzení ve smyslu ustanovení a splňuje veškeré (zákonem) stanovené náležitosti. Nadto dodal, že se nezabýval námitkami dlužníka napadajícími zprávu auditora, jelikož ve fázi předběžného posouzení insolvenčního návrhu insolvenční soud nezkoumá jeho věcnou správnost.

5. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejím řešení se odvolací soud odchýlil od (v dovolání uvedené) ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, případně jde o otázku dovolacím soudem neřešenou. Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu změnil tak, že se usnesení insolvenčního soudu potvrzuje.

6. Konkrétně dovolatel (podle obsahu dovolání) předestřel otázku, zda zpráva auditora splňuje všechny náležitosti podle ustanovení a je potvrzením ve smyslu tohoto ustanovení.

7. Dovolatel v mezích uplatněného dovolacího důvodu argumentuje, že smyslem potvrzení je, aby odborně způsobilá osoba ověřila, že insolvenční navrhovatel účtuje o tvrzené pohledávce. Dovozuje, že k tomu musí mít auditor přístup k účetnictví věřitele a přezkoumávat jej, jinak se nejedná o potvrzení podle ustanovení . Podotýká, že v projednávané věci auditor účetní spisy neměl a vycházel výlučně z podkladů věřitele.

8. Dovolatel je dále toho názoru, že nezbytnou náležitostí potvrzení auditora podle je, aby bylo možné ztotožnit pohledávky uvedené v potvrzení s pohledávkami uvedenými v insolvenčním návrhu. Shodu pohledávek je přitom třeba hodnotit „objektivně“. V projednávané věci se přitom objevují rozpory mezi pohledávkami v insolvenčním návrhu a ve zprávě auditora, rozpory ostatně připustil i auditor. Nadto upozornil, že věřitel doložil v insolvenčním návrhu toliko zálohové faktury. Z povahy věci je tak vyloučeno, aby tvrzené splatné pohledávky byly evidovány v účetnictví věřitele.

9. Dovolatel dále namítal, že je nutné doložit aktivní legitimaci věřitele ke dni podání návrhu. V projednávané věci však byly pohledávky „vykázány“ až ke dni 28. července 2023, insolvenční návrh byl však podán již dne 9. května 2023, věřitel tak nebyl aktivně legitimován.

10. Pro dovolací řízení je rozhodný v aktuálním znění.

11. Nejvyšší soud dovolání odmítl jako nepřípustné podle a 2 Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v souladu s níže označenou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, od které neshledal důvod se odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání.

12. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 30. září 2022, sen. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“) pod číslem 79/2023 (dále jen „R 79/2023“), uzavřel, že potvrzení podle ustanovení musí jednoznačně vypovídat o řádné evidenci pohledávky za dlužníkem v účetnictví insolvenčního navrhovatele. Účelem potvrzení naopak není potvrzovat existenci a právní důvod pohledávky či termín její splatnosti (což insolvenční soud hodnotí až při posouzení důvodnosti insolvenčního návrhu). stanoví, že vyžadované potvrzení musí být vypracováno osobou k tomu odborně způsobilou (auditorem, daňovým poradcem či soudním znalcem), která bude po přezkoumání účetnictví insolvenčního navrhovatele schopna učinit závěr, zda o své tvrzené pohledávce za dlužníkem řádně účtuje. Úkolem insolvenčního soudu při hodnocení, zda insolvenční navrhovatel svůj insolvenční návrh doložil řádnou přílohou dle , tak bude především posoudit, zda je potvrzení vystaveno k tomu zákonem určenou osobou, zda se týká pohledávky, z níž insolvenční navrhovatel podle insolvenčního návrhu dovozuje svou aktivní věcnou legitimaci, a zda potvrzení po obsahové stránce vyhovuje náležitostem plynoucím z . Naopak insolvenční soud nemůže hodnotit věcnou správnost potvrzení (nemá na to odborné předpoklady).

13. Jinak řečeno, podle ustálené judikatury je smyslem a účelem ustanovení (toliko) identifikovat již na začátku insolvenčního řízení případy, kdy insolvenční navrhovatel není schopen kvalifikovaným způsobem doložit pohledávku, z níž odvozuje svou věcnou legitimaci k podání insolvenčního návrhu. Uvedené ustanovení tak přispívá k ochraně před šikanózními insolvenčními návrhy, které insolvenční řízení zneužívají jako nástroj konkurenčního boje. Potvrzení auditora, že insolvenční navrhovatel o pohledávce účtuje, je v tomto smyslu toliko „prvotním“ osvědčením, že neuplatňuje pohledávku domnělou či fiktivní [jde o posouzení formálních náležitostí (projednatelnosti) insolvenčního návrhu a jeho příloh]. Potvrzení, že insolvenční navrhovatel o pohledávce účtuje, přitom samo o sobě nepostačuje k doložení, že je skutečně (hmotněprávním) věřitelem uplatňované pohledávky (i pohledávka, o níž je řádně účtováno, nemusí existovat) a že jde o pohledávku splatnou; věcná legitimace insolvenčního navrhovatele je zkoumána až při meritorním rozhodování o insolvenčním návrhu. K tomu opět srov. důvody R 79/2023.

14. V poměrech projednávané věci Nejvyšší soud nemá pochybnosti o tom, že odvolací soud řádně posoudil otázky, jejichž zkoumání vyžaduje ustanovení a v souladu s R 79/2023 zhodnotil, zda bylo potvrzení vypracováno oprávněnou osobou a zda se týká pohledávek, od nichž věřitel dovozuje svoji aktivní legitimaci. Odvolací soud mimo jiné odkázal v odst. 22 odůvodnění na doplňující zprávu auditora ze dne 31. července 2023 (A-23), jejíž závěr v tomto směru splňuje požadavky vytýčené zmiňovanou ustálenou rozhodovací praxí; věcnou správnost potvrzení přitom soudy nejsou oprávněny přezkoumávat a výhrady dovolatele ke kvalitě tohoto potvrzení a k podkladům, z nichž auditor vycházel, jsou z tohoto pohledu právně bezcenné.

15. Námitky dovolatele, že pohledávky označené v potvrzení auditora nelze „nezpochybnitelně ztotožnit“ s pohledávkami uvedenými v insolvenčním návrhu, nemohou přípustnost dovolání založit (kromě shora uvedeného) i z toho důvodu, že představují nepřípustnou polemikou se skutkovým závěrem odvolacího soudu v odst. 21 napadeného rozhodnutí, který takové „ztotožnění“ provedl. Při úvaze, zda právní posouzení věci odvolacím soudem je ve smyslu ustanovení správné, přitom dovolací soud vychází ze skutkových závěrů odvolacího soudu a nikoli z těch skutkových závěrů, které v dovolání na podporu svých právních argumentů (případně) nejprve zformuluje sám dovolatel. Srov. shodně např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2004, sp. zn. , uveřejněného pod číslem rozh. obč., a rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. října 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem rozh. obč. Toto omezení, které se prosazuje u věcného přezkumu dovolání (je-li dovolání přípustné), má vliv i na posouzení způsobilosti dovolací argumentace přípustnost dovolání vůbec založit (srov. shodně např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2022, sen. zn. , uveřejněného pod číslem rozh. obč.).

16. Přípustnost dovolání nemůže ze stejného důvodu založit ani otázka, zda lze doložit potvrzení auditora k pozdějšímu datu než k datu podání insolvenčního návrhu. Dovolatel vychází z toho, že pohledávky insolvenčního navrhovatele byly „vykázány“ až k 28. červenci 2023, zatímco insolvenční návrh byl podán (již) 9. května 2023. Přehlíží přitom, že podle strany 7 a závěru (shrnutí) doplňující zprávy auditora ze dne 31. července 2023 (A-23), jsou tam uvedené čtyři pohledávky v celkové výši (jistin) 4 969 900 Kč předmětem již původního potvrzení ze dne 5. května 2023. Z R 79/2023 rovněž plyne, že jakkoliv v části první věty za středníkem hovoří o „doložení“ pohledávky, ve skutečnosti jde o doložení zákonem požadované přílohy. Není-li zákonem požadovaná příloha připojena k insolvenčnímu návrhu nebo neobsahuje-li stanovené náležitosti, může insolvenční soud odmítnout insolvenční návrh pro vady příloh až poté, co marně uplyne lhůta poskytnutá insolvenčními navrhovateli k doplnění insolvenčního návrhu podle ; již z toho je zřejmé, že insolvenční soud v takovém případě zkoumá splnění formálních náležitostí příloh insolvenčního návrhu (skutečnost, že je o pohledávce účtováno) v návaznosti na skončení takto dodatečně poskytnuté lhůty.

17. Pro úplnost lze dodat, že insolvenční návrh není vadný pro absenci požadovaných příloh, jestliže potvrzení auditora dokládá, že insolvenční navrhovatel účtuje jen o některých z pohledávek uvedených v insolvenčním návrhu. Insolvenční návrh nelze „částečně“ odmítnout, zkoumat věcnou legitimaci insolvenčního navrhovatele (důvodnost insolvenčního návrhu) však lze jen ve vztahu k těm pohledávkám, ke kterým se potvrzení auditora vztahuje.

18. K namítaným nedostatkům odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu odkazuje Nejvyšší soud na svůj rozsudek ze dne 25. června 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem rozh. obč. V něm Nejvyšší soud vysvětlil, že měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele. Obdobně platí, že i když rozhodnutí odvolacího soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu dovolání – na újmu uplatnění práv dovolatele (jako je tomu i v tomto případě).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 2. 2025

Mgr. Hynek Zoubek

předseda senátu