Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 62/2024-B-194

KSPL 65 INS 987/202229 NSČR 62/2024-B-194

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužnice I. R., vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o schválení oddlužení, o dovolání dlužnice, zastoupené JUDr. Pavlem Šímou, advokátem, se sídlem v Plzni, Poděbradova 2995/17, PSČ 301 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. března 2024, č. j. , -174, ve znění usnesení ze dne 22. května 2024, č. j. , -178, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 24. srpna 2023, č. j. -185, rozhodl, že dlužnice (I. R. je oprávněna podat návrh na povolení oddlužení (výrok I.), schválil zprávu o přezkumu zveřejněnou v insolvenčním rejstříku dne 10. srpna 2023 na č. l. B-150 (výrok II.), schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (výrok III.), uložil (označené) povinnosti dlužnici, plátci mzdy a jiných příjmů dlužnice, věřitelům a insolvenčnímu správci (výroky IV., VI., VII., X. a XI.), stanovil termín úhrady první splátky (výrok V.), přiznal insolvenčnímu správci zálohy na odměnu (výrok IX.), konstatoval, že ke dni vydání rozhodnutí nebyl nalezen žádný majetek podle a 6 , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) [výrok VIII.], rozhodl, že působnost věřitelského výboru vykonává insolvenční soud (výrok XII.) a zamítl námitky věřitelů Consulting One, a. s. (dále jen „věřitel C“), B. S., J. R. (dále jen „věřitel J. R.“), J. F., MICHAEL HOTELS GF s. r. o. (dále jen „věřitel M“) a České správy sociálního zabezpečení (výrok XIII.).

Vrchní soud v Praze k odvolání věřitele J. R., věřitelů C a M a Krajského státního zastupitelství v Plzni usnesením ze dne 8. března 2024, č. j. , -174, ve znění (opravného) usnesení ze dne 22. května 2024, č. j. , -178, změnil usnesení insolvenčního soudu ve výrocích III. až XI. a XIII. tak, že oddlužení dlužnice se neschvaluje proto, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr, a prohlásil konkurs na majetek dlužnice.

Odvolací soud ‒ vycházeje ze skutkových zjištění insolvenčního soudu, které mají oporu v obsahu spisu, cituje a a odkazuje na (označenou) judikaturu Nejvyššího soudu ‒ dospěl (na rozdíl od insolvenčního soudu) k závěru, podle něhož dlužnice navrženým oddlužením sleduje (sledovala) nepoctivý záměr.

Přitom zdůraznil, že dlužnice se dne 11. srpna 2021 [„cca 4 měsíce“ před zahájením insolvenčního řízení (insolvenčním návrhem věřitele C doručeným insolvenčnímu soudu dne 21. ledna 2022) a „cca 6 měsíců“ předtím, než podala návrh na povolení oddlužení (9. března 2022)], ač měla více věřitelů se splatnými pohledávkami po dobu delší než tři měsíce, zbavila jediného hodnotného majetku, konkrétně 100% podílu ve společnosti BANASTO s. r. o. (dále jen „společnost B“), která v rozhodné době vlastnila (v XY) minimálně 20 bytových jednotek v hodnotě „miliónů Kč“, a to za kupní cenu 10.000,- Kč.

Podle odvolacího soudu dlužnice „hodnověrně nevysvětlila (nedoložila), že by hodnota obchodního podílu ve společnosti B byla v době převodu zanedbatelná (dosahovala jen částky 10.000,- Kč), a neprojevila snahu o poctivé vyrovnání se s věřiteli tak, aby pohledávky věřitelů, jejichž celková (přihlášená) výše činí cca 38 miliónů Kč, byly (mohly být) uspokojeny v co nejvyšším rozsahu (v návrhu na povolení oddlužení nabídla nezajištěným věřitelům plnění ve výši 13.000,- Kč měsíčně „z pracovní smlouvy“ uzavřené 25. února 2022 se zaměstnavatelem, jehož jediným jednatelem a společníkem je její syn).

Dovolání dlužnice proti usnesení odvolacího soudu, které mohlo být přípustné (jen) podle , (dále jen „ “), Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle a 2

Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž napadené rozhodnutí spočívá [viz závěr o nepoctivém záměru dlužnice podle ], je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2011, sen. zn. , ze dne 28. března 2012, sen. zn. , a ze dne 30. dubna 2013, sen. zn. , uveřejněná pod čísly 14/2012, 32/2011 a 86/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2019, sen. zn. , jakož i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2021, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 12/2024 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Přitom úvahu odvolacího soudu, podle níž dlužnice návrhem na řešení svého úpadku oddlužením sledovala nepoctivý záměr, neshledává Nejvyšší soud ani zjevně nepřiměřenou.

K výhradám dovolatelky vztahujícím se k postupu odvolacího soudu a ke skutkovému stavu, z nějž vyšel odvolací soud, Nejvyšší soud připomíná, že dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ); způsobilým dovolacím důvodem tak nejsou ani tzv. zmatečnostní vady řízení dle , a b) a , ani tvrzené „jiné vady“, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a k nimž Nejvyšší soud přihlíží z úřední povinnosti u přípustného dovolání ( ), jestliže takové (tvrzené) vady nezahrnují (jako v této věci) podmínku existence právní otázky procesního práva ve smyslu

Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (k tomu srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. ledna 1997, sp. zn. ).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 1. 2025

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu