Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 12/2025-165

-165

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce KOMETA PS a. s. Brno, se sídlem v Brně, Sportovní 486/4, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 60721651, proti žalovaným 1) Zrůstek a partneři v. o. s., se sídlem v Praze 5, Arbesovo náměstí 257/7, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 25589644, jako insolvenčnímu správci žalobce, zastoupenému Mgr. Filipem Dombrovským, advokátem, se sídlem v Brně, Orlí 542/27, PSČ 602 00, a 2)Statutární město Brno, se sídlem v Brně, Dominikánské náměstí 196/1, PSČ 601 67, identifikační číslo osoby 44992785, zastoupenému Mgr. Janem Burdychem, advokátem, se sídlem v Brně, Cihlářská 643/19, PSČ 602 00, o určení vlastnického práva, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. jako incidenční spor v insolvenční věci žalobce vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu nutnosti, takto:

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně (dále též jen „insolvenční soud“) dne 27. ledna 2020 se žalobce (dlužník KOMETA PS a. s. Brno) domáhal proti žalovaným [1) Zrůstek a partneři v. o. s. jako insolvenčnímu správci žalobce a 2) Statutární město Brno], mimo jiné, určení vlastnického práva k (označeným) nemovitostem. Usnesením insolvenčního soudu ze dne 8. dubna 2022 byla v tomto rozsahu věc vyloučena k samostatnému řízení.

2. Podáním ze dne 7. března 2024 (č. l. 92-94), doplněným podáním ze dne 28. října 2024 (č. l. 131-133), navrhl žalobce přikázání věci jinému soudu téhož stupně, a to Městskému soudu v Praze, z důvodu nutnosti (tzv. delegaci nutnou).

3. V návrhu uváděl okolnosti týkající se znaleckého ocenění a zpeněžování (označených) nemovitostí (jež žalobce v návrhu označuje jako „Plavecký stadion za Lužánkami“), který je předmětem projednávané věci, a tvrdil, že:

[1] Prodej Plaveckého stadionu za Lužánkami byl od počátku úzce koordinován s druhým žalovaným.

[2] V regionu významně vlivný druhý žalovaný mohl vahou své autority ovlivnit (a to i pasivně, bez přímého zásahu) usnesení insolvenčního soudu ze dne 18. ledna 2010, č. j. -14 [jímž insolvenční soud vyslovil souhlas se zpeněžením (označených) nemovitostí prodejem mimo dražbu], i celý proces zpeněžování tohoto majetku a může ovlivnit i dané řízení o určení vlastnictví.

[3] S ohledem na závěry rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. února 2024, č. j. , -344 (), nemohl být druhý žalovaný při nabývání (označených) nemovitostí v dobré víře.

[4] Návrhem na delegaci nutnou nesleduje nepoctivý záměr a nejde o obstrukci v řízení.

[5] Zákonná úprava delegace nutné nestanoví jako podmínku přikázání věci jinému soudu existenci rozhodnutí o vyloučení soudců (k tomu odkazoval na komentářovou literaturu).

[6] V projednávané věci jde o tzv. systémovou podjatost všech soudců insolvenčního soudu, zejména specializovaných senátů (na insolvenční řízení a incidenční spory), jež je definována judikaturou (odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).

4. Systémovou podjatost dovozoval ze vztahu insolvenčního (krajského) soudu ke krajskému městu, v němž insolvenční soud sídlí, řeší-li soudci insolvenčního soudu významný majetek tohoto krajského města napadený žalobou o určení vlastnictví, a to s přihlédnutím ke společenské citlivosti takového sporu. Proto měl za potřebné, aby nadřízený soud posoudil, zda tvrzené okolnosti vyvolávají oprávněné pochybnosti o nepodjatosti všech soudců insolvenčního soudu a jsou tak dány důvody pro jejich vyloučení pro systémovou podjatost.

5. Žalovaní ve vyjádřeních namítali nedůvodnost žalobcova návrhu.

6. Usnesením ze dne 28. března 2024, č. j. , -108 (), Vrchní soud v Olomouci k námitce žalobce rozhodl, že soudkyně insolvenčního soudu Mgr. Klára Vašáková není vyloučena z projednání a rozhodnutí této věci.

7. Dne 23. ledna 2025 předložil insolvenční soud spis Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu.

8. Podle , o úpadku a způsobech jeho řešení (), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

9. Podle , (dále jen „“), nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (, a ), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

10. Podle soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

11. Nejvyšší soud zkoumal návrh žalobce na přikázání věci jako soud nejblíže společně nadřízený Krajskému soudu v Brně, u nějž je vedeno řízení, a Městskému soudu v Praze, jemuž má být věc přikázána ( věta první ).

12. Přikázání věci k projednání jinému než příslušnému soudu podle je důsledkem vyloučení soudců toho soudu, který je soudem místně a věcně příslušným k projednání a rozhodnutí věci.

13. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nebylo (postupem podle a násl. ) rozhodnuto o vyloučení soudců Krajského soudu v Brně [nebyla vyloučena rozhodující soudkyně (naopak, Vrchní soud v Olomouci rozhodl, že tato není vyloučena z projednání a rozhodnutí věci), natož ostatní soudci Krajského soudu v Brně], není zjevně dán ani důvod pro delegaci nutnou ( ). Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2016, sp. zn. (ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 21. března 2017, sp. zn. ), jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. prosince 2023, sen. zn. .

14. Přitom v poměrech dané věci nemá ani Nejvyšší soud žádné pochybnosti o tom, že žalobcem tvrzené skutečnosti [poměřováno kritérii plynoucími z a ustálenou judikaturou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , a ze dne 17. července 2014, sen. zn. , uveřejněná pod čísly 85/2012 a 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. )] nejsou způsobilé vyvolat pochybnosti o nepodjatosti rozhodující soudkyně (natož všech soudců Krajského soudu v Brně). Pouhá obecná tvrzení žalobce o hypotetické možnosti pasivního tlaku (vahou autority) druhého žalovaného ve vztahu k rozhodované věci zjevně nejsou způsobilá založit pochybnosti o (systémové) podjatosti soudců insolvenčního soudu.

15. Jelikož Nejvyšší soud neshledal důvody pro přikázání věci jinému soudu podle , rozhodl, že se věc nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze.

16. Na závěr Nejvyšší soud dodává, že žalobcem tvrzené skutečnosti neopodstatňují ani přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti ( ).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 1. 2025

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu