Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 186/2024-88

KSPH 65 INS 18921/2020 77 ICm 331/2022 29 ICdo 186/2024-88

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věcižalobceProna, s. r. o., se sídlem v Praze 8, Olštýnská 607/1, PSČ 181 00, identifikační číslo osoby 61467677, zastoupeného JUDr. Janem Szewczykem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Veleslavínova 93/10, PSČ 110 00, proti žalované Mgr. Ladislavě Kolínové, se sídlem v Hradci Králové, Pardubická 298, PSČ 500 04, jako insolvenční správkyni dlužníka O. T., o vyloučení nemovitých věcí z majetkové podstaty, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka O. T., vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. srpna 2024, č. j. , -71 ( ), takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

1. Usnesením ze dne 21. února 2022, č. j. -7, Krajský soud v Praze (dále též jen „insolvenční soud“):

[1] Odmítl žalobu, kterou se žalobce (Prona, s. r. o.) domáhal vůči žalované (Mgr. Ladislavě Kolínové, jako insolvenční správkyni dlužníků M. T. a O. T.) vyloučení (v žalobě specifikovaných) nemovitých věcí z majetkové podstaty dlužníků (bod I. výroku).

[2] Zamítl žádost o prominutí (zmeškání) lhůty (bod II. výroku).

[3] Rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod III. výroku).

2. Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení , , 2, a 3 , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), a z ustanovení , (dále též jen „ “), a odkazuje na (označenou) judikaturu Nejvyššího soudu – dospěl k závěru, že žalobce podal vylučovací žalobu (doručenou insolvenčnímu soudu dne 9. února 2022) po uplynutí „propadné hmotněprávní třicetidenní lhůty“. Pro počátek běhu lhůty bylo rozhodné datum 4. ledna 2022, kdy žalovaná doručila žalobci vyrozumění datované dne 17. prosince 2021 o soupisu nemovitých věcí do majetkové podstaty dlužníků.

3. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 5. srpna 2024, č. j. , -71 ( ), potvrdil usnesení insolvenčního soudu (první výrok), rozhodl o nákladech odvolacího a dovolacího řízení (druhý výrok) a o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek za dovolání (třetí výrok).

4. Jde přitom o v pořadí druhé rozhodnutí odvolacího soudu, neboť usnesení ze dne 13. června 2022, č. j. , -23 ( ), jímž odvolací soud usnesení insolvenčního soudu ze dne 21. února 2022 změnil tak, že se žaloba neodmítá, zrušil k dovolání žalované Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. února 2024, sen. zn. , a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

5. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které (posuzováno podle obsahu) směřuje proti prvnímu výroku. Dovolatel vymezuje přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení , argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, případně které jsou dovolacím soudem rozhodovány rozdílně. Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Konkrétně dovolatel (podle obsahu dovolání) předestřel následující právní otázky:

[1] Má vyrozumění insolvenčního správce o soupisu věci do majetkové podstaty obsahovat informaci o tom, ke kterému konkrétnímu soudu má být vylučovací žaloba podána?

[2] Kdo je oprávněn převzít vyrozumění insolvenčního správce o soupisu věci do majetkové podstaty?

6. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel argumentuje, že doručení vyrozumění žalované ze dne 17. prosince 2021 není způsobilé započít běh lhůty pro podání vylučovací žaloby, jelikož vyrozumění neobsahuje zákonné náležitosti, konkrétně označení insolvenčního soudu, k němuž měl dovolatel podat žalobu na vyloučení nemovitých věcí z majetkové podstaty. Skutečnost, že ve vyrozumění byl uveden Krajský soud v Praze, jakožto soud, který vydal usnesení o úpadku, za takovou dostatečnou specifikaci nelze považovat.

7. Dále dovolatel míní, že vyrozumění insolvenčního správce není řádně doručené, neboť jej ve smyslu měl převzít coby adresát osobně, nikoliv jiná osoba (paní Jakešová).

8. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění .

9. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl podle a 2 Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, od které neshledal důvod se odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání.

K první otázce

10. Vyrozumění o soupisu majetku do majetkové podstaty podle věty druhé musí kromě dalších náležitostí obsahovat i poučení o možnosti podat vylučovací žalobu, délce a počátku běhu lhůty k jejímu podání, uvedení osoby, vůči níž má žaloba směřovat, označení soudu, u něhož má být podána, jakož i poučení o následcích zmeškání lhůty k podání vylučovací žaloby. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2012, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 127/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“). K institutu vyrozumění o soupisu majetkové podstaty dále srov. např. důvody (odst. 23. a násl.) usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2021, sen. zn. , uveřejněného pod číslem rozh. obč.

11. V usnesení ze dne 12. května 2022, sen. zn. , Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, že otázka splnění poučovací povinnosti insolvenčním správcem podle a až 3 závisí na posouzení, zda případné nedostatky při plnění poučovací povinnosti nebyly na újmu procesních práv osoby, která tvrdí, že označený majetek neměl být zahrnut do soupisu majetkové podstaty (adresáta vyrozumění o soupisu, a tedy adresáta příslušného poučení). Jestliže dotčená osoba (adresát vyrozumění o soupisu) mohla na základě poskytnutého poučení odpovídajícím způsobem uplatnit svá procesní práva, popřípadě vykonat své procesní povinnosti, není z hlediska zachování práva na spravedlivý proces podstatné, že šlo případně o poučení, které není zcela bez vad.

12. Napadené usnesení odvolacího soudu je s výše uvedenými závěry ustálené judikatury v souladu. Dovolatel sice ve svém dovolání tvrdí, že nebyl řádně poučen, ke kterému soudu má vylučovací žalobu podat, odvolací soud však uzavřel (srov. odst. 19. napadeného rozhodnutí), že podle obsahu vyrozumění nemohla dovolateli v tomto směru vzniknout pochybnost; o tom ostatně svědčí samotná skutečnost, že dovolatel vskutku podal vylučovací žalobu ke Krajskému soudu v Praze a snaží se toliko odvrátit nepříznivé následky toho, že tak učinil opožděně.

Ke druhé otázce

13. V předchozím zrušovacím rozhodnutí sen. zn. Nejvyšší soud uzavřel, že „dovolání se sídla“ [ , (dále jen „o. z.“)] mimo jiné znamená, že třetí osoby mohou doručovat právnické osobě písemnosti (obsahující adresované právní jednání) do jejího (skutečného i zapsaného) sídla. Obejít tyto účinky nemůže právnická osoba ani zřízením dosílky; i na místě dosílky platí, že za podmínek o. z. zavazuje právnickou osobu i převzetí zásilky případným nezmocněným jednatelem.

14. Závěr odvolacího soudu o doručení vyrozumění na místě dosílky dne 4. ledna 2022 a na to navazující závěr o opožděnosti žaloby podané k insolvenčnímu soudu dne 9. února 2022 je s výše uvedeným v souladu.

15. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 1. 2025

Mgr. Hynek Zoubek

předseda senátu