Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
82C5B2C45B0CE602C1258C300052A211.html
HTML · 13.89 KB
No categories available
29 ICdo 2/2025-107
KSOS 33 INS 3457/201818 ICm 3131/202229 ICdo 2/2025-107
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška GODUS s. r. o., se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1535/2a, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 05383773, zastoupeného JUDr. Davidem Heryánem, advokátem, se sídlem v Poděbradech, Vilová 1367, PSČ 290 01, proti žalovanému Zrůstek a partneři v. o. s., se sídlem v Praze 5, Arbesovo náměstí 257/7, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 25589644, jako insolvenčnímu správci dlužníka MORAVIA INDUSTRY LTD, zastoupenému Mgr. Filipem Dombrovským, advokátem, se sídlem v Brně, Orlí 542/27, PSČ 602 00, za účasti API AGROINDUSTRY LTD, se sídlem v Londýně, Kidd Rapinet LLP, 29 Harbour Exchance Square, E149GE, registrační číslo 09741304, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalobce, o vyloučení věcí ze soupisu majetkové podstaty dlužníka, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 18 ICm 3131/2022 , jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka MORAVIA INDUSTRY LTD, se sídlem v Londýně, 63/66 Hatton Garden, EC1N8LE, registrační číslo 11025781, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, vedené u Krajského soudu v Ostravě, pod sp. zn. KSOS 33 INS 3457/2018 , o návrhu vedlejšího účastníka na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:Věc vedená u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 18 ICm 3131/2022 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
2. Podáním datovaným 30. října 2024 (č. l. 85) vedlejší účastník navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Městskému soudu v Praze. V návrhu poukázal na to, že žalobce i žalovaný sídlí v Praze, která je blíže i londýnskému sídlu vedlejšího účastníka.
3. Žalovaný ve vyjádření z 5. listopadu 2024 (č. l. 103) s přikázáním věci nesouhlasí, maje návrh za nedůvodný.
4. Podle § 12 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , v aktuálním znění, pro věc rozhodném (dále jen „o. s. ř. “), nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14 , § 15 odst. 2 a § 16a ), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
5. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem.
6. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobo d). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000 , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu (dostupný i na webových stránkách Ústavního soudu) nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010 , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sb. rozh. obč. [které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněné níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu].
7. Důvody uváděné vedlejším účastníkem nejsou způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy. Řečené platí tím více, že žalovaný s tímto návrhem nesouhlasí.
8. Nejvyšší soud, který rozhodoval o návrhu na přikázání věci jako soud nejblíže společně nadřízený insolvenčnímu soudu i soudu, kterému měla být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř. o. s. ř. ), proto návrhu vedlejšího účastníka nevyhověl.
9. Ostatně, obecná místní příslušnost soudu v incidenčních sporech, kterým je i tento spor [§ 159 odst. 1 písm. b/ zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona )], se neurčuje prostřednictvím obecného soudu žalovaného nebo žalobce (§ 84 , § 85 o. s. ř. o. s. ř. ), nýbrž prostřednictvím insolvenčního soudu dlužníka, z jehož insolvenčního řízení vzešel incidenční spor [§ 7b odst. 4 , ve spojení s § 7a písm. b/ insolvenčního zákona ], takže sídlo žalobce a/nebo žalovaného samo o sobě není důvodem pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. K tomu srov. např. již důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. září 2017, sen. zn. 29 ICdo 138/2017 .
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. ledna 2025
JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu