Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3686/17

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti TAAR s. r. o. se sídlem Budějovická 11, Veselí nad Lužnicí, zastoupené JUDr. Jiřím Vaníčkem, advokátem se sídlem Šaldova 34/466, Praha 8, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2017 č. j. -62, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 27. 11. 2017 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu. Stěžovatelka tvrdí, že uvedeným rozhodnutím došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv podle , , a 2 d, a 2, , a y, jakož i Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. K tomu mělo podle stěžovatelky dojít v důsledku svévolného a nesprávného postupu Nejvyššího správního soudu, jehož právní závěry jsou v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními, jakož i s po mnoho desítek let zavedenou praxí v tabákovém průmyslu.

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že Celní úřad pro Jihočeský kraj (dále jen "celní úřad") rozhodnutím ze dne 23. 7. 2014 č. j. 42564-9/2014-520000-11 doměřil clo ve výši celkem 48 669 Kč v důsledku zjištění nesprávného sazebního zařazení zboží (tabáku) propuštěného do celního režimu volného oběhu rozhodnutím v celním řízení ze dne 12. 5. 2014 č. j. MRN 14Z520000166IGAK5, které bylo vydáno na podkladě elektronického celního prohlášení ze dne 12. 5. 2014 č. j. MRN 14 CZ520000166IGAK5 podle § 264 odst. 1 celního zákona a § 220 odst. 1 celního kodexu. Celní úřad současně předepsal stěžovateli z dodatečně doměřené částky cla podle § 251 odst. 1 písm. a) daňového řádu penále ve výši 20 %, tj. 9 735 Kč. Generální ředitelství cel (dále jen "vedlejší účastník") rozhodnutím ze dne 21. 9. 2015 č. j. 28301-8/2015-900000-304.2 rozhodnutí celního úřadu potvrdilo.

Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") rozsudkem ze dne 31. 1. 2017 č. j. -82 zrušil rozhodnutí vedlejšího účastníka a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vedlejší účastník napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 14. 3. 2017 č. j. -57 tento rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Rozsudkem ze dne 14. 6. 2017 č. j. -173 krajský soud opětovně zrušil rozhodnutí vedlejšího účastníka a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vedlejší účastník napadl i druhý rozsudek krajského soudu kasační stížností a Nejvyšší správní soud jej v záhlaví citovaným rozhodnutím opětovně podle věty první zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

Předtím, než přistoupí k posouzení ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené , a to včetně podmínky ustanovení , tj. vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje ( ).

K základním zásadám ovládajícím řízení o ústavních stížnostech patří zásada subsidiarity, podle níž je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje ( ve spojení s a 4 . Rozhodovací činnost Ústavního soudu je tedy primárně zaměřena na přezkum věcí pravomocně skončených, v nichž případný zásah do ústavně zaručených základních práv nebo svobod již nelze napravit odpovídajícími procesními prostředky v rámci daného řízení samotného. V posuzovaném případě je patrné, že předmětné řízení před správními soudy doposud neskončilo. Není proto věcí Ústavního soudu napravovat možná pochybení soudů v čase, kdy je mohou napravit soudy samy jako v projednávané věci.

Na základě výše uvedeného Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení jako návrh nepřípustný odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. února 2018

JUDr. Vladimír Sládeček

soudce zpravodaj