Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 452/18

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Musila (soudce zpravodaje) a soudců Jana Filipa a Jaromíra Jirsy ve věci ve věci ústavní stížnosti JUDr. Radky Macháčkové, advokátky, proti rozhodnutí Pražské správy sociálního zabezpečení o výši přiznané dávky peněžité pomoci v mateřství, provedenému formou výplaty dávky dne 8. 12. 2017, spojené s návrhem na zrušení ustanovení a , o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení ustanovení poslední věty , o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Pražské správy sociálního zabezpečení, územní pracoviště se sídlem v Praze 9, Sokolovská 855/225, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

I.

Návrhem ze dne 4. 2. 2018, doplněným podáním ze dne 9. 2. 2018, se JUDr. Radka Macháčková (dále jen "stěžovatelka") domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedené rozhodnutí o výši přiznané dávky peněžité pomoci v mateřství.

Spolu s ústavní stížností stěžovatelka podala návrh na zrušení ustanovení a , o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "") a ustanovení poslední věty , o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

II.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdila, že byla na svých právech zkrácena rozhodnutím Pražské správy sociálního zabezpečení, která rozhodla o přiznání peněžité podpory v mateřství na základě diskriminačních a rovnost porušujících ustanovení zákona o nemocenském pojištění a zákona o pojistném na sociální zabezpečení. V důsledku protiústavní aplikace ustanovení citovaných zákonů bylo prý porušeno její základní právo a zasaženo do svobody zaručené ústavním pořádkem.

Další obsah ústavní stížnosti blížeji reprodukovat netřeba, neboť z důvodů dále vyložených bylo nutno oba návrhy odmítnout.

III.

Předtím, než přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Obecným účelem právní úpravy formálních náležitostí a lhůt v citovaném zákoně je zajištění řádného chodu soudnictví a zejména zachování právní jistoty.

Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou v České republice vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených [a kasace pravomocných rozhodnutí - srov. ustanovení , jež hovoří o "pravomocném rozhodnutí"], v nichž skutečnost, že soudní rozhodnutí zasahuje do základních práv a svobod stěžovatele, nelze napravit v rámci soustavy obecných soudů, tj. procesními prostředky vyplývajícími z příslušných procesních norem upravujících to které řízení [srov. nález ze dne 30. 11. 1995

sp. zn.

(N 78/4 SbNU 243)]. Nelze rovněž opominout, že jedním ze základních znaků ústavní stížnosti je její subsidiarita; ústavní stížnost lze podat pouze tehdy, pokud stěžovatel již vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Ustanovení přitom nerozlišuje mezi řádnými a mimořádnými opravnými prostředky; stěžovatel je tedy povinen vyčerpat oba druhy procesních prostředků, s výjimkou žaloby na obnovu řízení, která je ustanovením výslovně vyloučena. V opačném případě může být ústavní stížnost posouzena jako nepřípustná, čehož si je stěžovatelka vědoma, jak plyne z její ústavní stížnosti.

V projednávaném případě je evidentní, že stěžovatelka ve své věci nevyužila jakékoliv procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva na peněžitou pomoc v mateřství poskytuje. Především nepostupovala dle ustanovení § 153 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění, dle něhož - v případě nesouhlasu s výsledkem zkráceného řízení - mohla podat příslušné správě sociálního zabezpečení v zákonem stanovené lhůtě písemnou žádost o vydání rozhodnutí o dávce, v níž mohla a měla uvést důvody nesouhlasu s výsledkem tohoto řízení. Podáním této žádosti by se zahájilo řízení o dávce, v němž by stěžovatelka měla možnost využít další zákonné procesní prostředky k ochraně práva, včetně prostředků poskytovaných v systému správního soudnictví. Teprve po jejich vyčerpání se stěžovatelka v budoucnu může s ústavní stížností obrátit na Ústavní soud, bude-li i nadále přesvědčena, že k tomu má důvody.

Spolu s ústavní stížností byl odmítnut i návrh na zrušení ustanovení a zákona o nemocenském pojištění, a na zrušení ustanovení poslední věty , o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, neboť jako akcesorický návrh sdílí osud ústavní stížnosti.

Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost a návrh s ní spojený odmítl podle ustanovení , a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.*)

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. února 2018

Jan Musil v. r.

předseda senátu

____________________________________________

*) ve znění opravného usnesení ze dne 20. 3. 2018