Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 78/2024-A-25

MSPH 77 INS 4657/202429 NSČR 78/2024-A-25

USNESENÍ

Hyposervis Proces 2010 a. s.

M. M.

, zastoupeného Mgr. Janem Balarinem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 6, Eliášova 922/21, PSČ 160 00, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. května 2024, č. j. , -14, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Odůvodnění:

1.

Usnesením ze dne 19. března 2024, č. j. -7, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) [mimo jiné] odmítl insolvenční návrh navrhovatele (M. M.) [bod I. výroku].

2. Insolvenční soud – vycházeje zejména z ustanovení , 2 a 4, a 3 a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění účinném do 30. září 2024 – dospěl k závěru, že insolvenční návrh neobsahuje řádné vylíčení rozhodných skutečností ohledně úpadku dlužníka (Hyposervis Proces 2010 a. s.), jelikož tvrzení ohledně pohledávek označených věřitelů za dlužníkem nejsou dostatečně určitá. Insolvenční navrhovatel sice označil další dva věřitele dlužníka, avšak učinil tak v rozporu s ; neuvedl totiž datum splatnosti a konkrétní právní důvod vzniku jejich pohledávek.

3. K odvolání insolvenčního navrhovatele Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. května 2024, č. j. , -14 (mimo jiné) změnil usnesení insolvenčního soudu v bodu I. výroku tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

4. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení , 2 a 4, a 2 a , ve znění účinném do 30. září 2024, a odkazuje na (označenou) judikaturu Nejvyššího soudu – dospěl na rozdíl od insolvenčního soudu k závěru, že insolvenční návrh obsahuje dostatečná tvrzení pro závěr, že se dlužník nachází v úpadku „ve formě insolvence“, neboť z nich vyplývá, že má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší třiceti dnů po lhůtě splatnosti a tyto není schopen plnit.

5. Insolvenční navrhovatel sice neoznačil další věřitele všemi zákonem požadovanými údaji (chybí označení sídla a identifikační číslo osoby), není však pochyb o tom, že v případě Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (dále jen „VZP“) a Oborové zdravotní pojišťovny, zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (dále jen „OZP“) je jejich identifikace naprosto srozumitelná a nezaměnitelná; nemůže tudíž jít o vadu návrhu, pro niž by nebylo možné v insolvenčním řízení pokračovat. Co do splatnosti pohledávek těchto věřitelů, insolvenční navrhovatel odkázal na konkrétně označená exekuční řízení, v nichž jsou pohledávky za dlužníkem vymáhány. Přesné datum splatnosti sice neuvedl, je však jednoznačné, že exekuci je možno nařídit pouze k vymožení splatné pohledávky.

6. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod uvedený v ustanovení ), a požaduje, aby jej Nejvyšší soud zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

7. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel uvádí, že insolvenční návrh neobsahuje dostatečné vylíčení rozhodných skutečností. Insolvenční navrhovatel sice označil další dva věřitele, avšak nikoliv v souladu s ustanovením . Údaje o pohledávkách těchto věřitelů jsou podle dovolatele také neurčité, neboť insolvenční navrhovatel neuvedl právní důvod jejich vzniku a konkrétní datum jejich splatnosti. Nadto dovolatel uvádí, že se odvolací soud nezabýval (ani) tím, zda insolvenční navrhovatel má za dlužníkem splatnou pohledávku a zda je oprávněn insolvenční návrh podat.

8. Insolvenční navrhovatel ve vyjádření navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl, maje za to, že rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

9. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění .

10. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle ustanovení ,a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v ustanovení , odmítl podle ustanovení a 2 Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v souladu s níže označenou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, od které neshledal důvod se odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání.

11. V posouzení náležitostí insolvenčního návrhu a okolností, za nichž lze odmítnout insolvenční návrh pro vady podle , je rozhodovací praxe soudů dlouhodobě sjednocena (ustálena) následovně:

12. V usnesení ze dne 22. září 2011, sen. zn. , Nejvyšší soud uzavřel, že obsahové náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ustanovení a byť jen přiměřená aplikace ustanovení je tudíž vyloučena.

13. V usnesení ze dne 26. února 2009, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 91/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“), Nejvyšší soud vysvětlil, že povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu.

14. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2010, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 26/2011 Sb. rozh. obč. se pak podává, že v insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá. Pouhé konstatování, že „dlužník je v úpadku“, nebo mu „úpadek hrozí“, případně, že dlužník „je insolventní“, nebo že „je v platební neschopnosti“, anebo že „je předlužen“, není ve smyslu ustanovení uvedením okolností, které úpadek osvědčují.

15. V usnesení ze dne 21. prosince 2011, sen. zn. , uveřejněném pod číslem rozh. obč. (dále jen „R 44/2012“) Nejvyšší soud uzavřel, že také věřitelský insolvenční návrh musí ve smyslu ustanovení obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, nejen konkrétní údaje o dalších věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Takový požadavek nesplňuje insolvenční návrh, v němž jsou sice konkrétně označeni další věřitelé dlužníka, avšak konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů a o jejich splatnosti jsou nahrazovány obecným tvrzením, že dlužník má peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, respektive neplní své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti.

16. Nejvyšší soud rovněž dovodil (v usnesení sen. zn. a v R 44/2012), že důvodem k odmítnutí insolvenčního návrhu podle není pouhé zjištění, že insolvenční návrh neobsahuje všechny náležitosti (např. že v něm u dlužníka – právnické osoby chybí identifikační číslo jeho osoby) nebo že je nesrozumitelný anebo neurčitý; nezbytným předpokladem pro vydání takového rozhodnutí je současný závěr, že pro uvedené nedostatky nelze pokračovat v řízení.

17. V poměrech projednávané věci odvolací soud (v intencích R 44/2012, nebo usnesení sen. zn. ) uzavřel, že insolvenční návrh sice neobsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti (a potud je vadný), avšak vady insolvenčního návrhu jsou takového rázu že nevedou k odmítnutí insolvenčního návrhu (v insolvenčním řízení lze přes uvedené vady insolvenčního návrhu pokračovat). Insolvenční navrhovatel v čl. V. svého návrhu vskutku označil věřitele VZP a OZP bez uvedení jejich sídla a identifikačního čísla; ani Nejvyšší soud však nemá pochybnosti, že tito věřitelé dlužníka jsou i přesto identifikováni jednoznačným a nezaměnitelným způsobem. Pohledávky věřitelů VZP a OZP jsou rovněž dostatečně (nezaměnitelně) vymezeny odkazem na probíhající exekuční řízení a (specifikovaný) exekuční titul, přičemž z okolností věci vyplývá, že jsou (s ohledem na data zahájení exekučního řízení) zjevně 30 dnů, respektive tři měsíce po lhůtě splatnosti.

18. Napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Uvádí-li dovolatel, že insolvenční navrhovatel nemá za dlužníkem splatnou pohledávku, nejde již o (pouhé) posouzení formálních náležitostí insolvenčního návrhu, ale o obranu dlužníka (zpochybnění aktivní legitimace insolvenčního navrhovatele), se kterou se insolvenční soud bude muset vypořádat při (věcném) rozhodování o insolvenčním návrhu.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. 11. 2024

Mgr. Hynek Zoubek

předseda senátu