Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Nd 428/2024-42

-42

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v právní věci žalobce M. M., zastoupeného JUDr. Pavlem Marťánem, advokátem se sídlem v Českém Krumlově, Latrán 193, proti žalované Mgr. Zuzaně Orbesové, se sídlem v Olomouci, Železniční 469/4, identifikační číslo osoby 01127853, insolvenční správkyni společnosti JIP - Papírny Větřní, a. s., se sídlem ve Větřní, Papírenská 2, identifikační číslo osoby 45022526, zastoupené Mgr. Markétou Koubíkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Balbínova 1093/27, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

Odůvodnění:

1) Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 5. 6. 2024 se žalobce domáhá po žalované zaplacení celkové částky 36 523 Kč s příslušenstvím. Dne 24. 7. 2024 navrhl, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Českém Krumlově, a to s ohledem na provozovnu žalované insolvenční správkyně (v Českých Budějovicích, Vrbenská 511/25a), na sídlo dlužníka ve XY a na bydliště žalobce ve XY, neboť v tomto městě docházelo k jednání, při němž byl žalobce ujišťován, že jeho závazek bude uhrazen. Lze předpokládat, že v případě provádění dokazování skutečností, kterou jsou pro věc významné, budou slyšeni svědci či opatřovány důkazy právě z města XY, které se nachází v okrese Český Krumlov. Důvody tedy žalobce spatřuje v hospodárnosti a rychlosti řízení.

2) Žalovaná se ve svém podání ze dne 27. 8. 2024 k navrhovanému přikázání věci jinému soudu vyjádřila, že s delegací k Okresnímu soudu v Českém Krumlově nesouhlasí. K důvodům žalobce uvedla, že delegování věci na základě vhodnosti jiného soudu blíže k bydlišti žalobce by bylo zjevným obcházením zákona ve prospěch žalobce. K argumentaci založené na sídlu dlužníka nemá delegování žádný dopad na vhodnost jiného soudu, neboť tvrzený nárok žalobce vychází z údajné pohledávky z pracovněprávního závazkového vztahu z doby před více než deseti lety. Ohledně sídla své provozovny žalovaná upozornila na ustanovení , o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů (dále „“), podle něhož je insolvenční správce povinen vykonávat svou činnost skutečně a převážně v úředních hodinách (odst. 1), zatímco provozovna je místem, v němž je insolvenční správce provozovat činnost (pouze) v úředních hodinách (odst. 4), navíc v čase stanoveném vyhláškou ministerstva, a to je v případě pobočky v Českých Budějovicích pouze ve středy od 9.00 do 13.00 hodin. V závěru svého vyjádření odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. července 2024, sp. zn. , podle něhož „důvod pro přikázání věci jinému soudu nelze spatřovat ani v obdobných okolnostech na straně zástupců účastníků nebo v úvahu připadajících svědků“ (s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. dubna 2019, sp. zn. , a ze dne 26. ledna 2021, sp. zn. ). Podle žalované by došlo k hrubému zásahu do jejího práva na spravedlivý proces, respektive na zákonného soudce, jestliže by, oproti jiným subjektům, měli žalobci v řízeních, která nejsou řešena před insolvenčním soudem, možnost delegovat své žaloby směřované za žalovanou do jim bližších soudních obvodů z důvodů tamní přítomnosti některé z provozoven žalované, a to čistě na základě úvahy soudu o vhodnosti, nikoli podle zákonného ustanovení o příslušnosti soudu.

3) Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.

4) Podle o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

5) Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a Okresnímu soudu v Českém Krumlově dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti. Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle je typicky existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, a pro jejíž určení jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době zahájení řízení ( ), je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. ). Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení , aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny zákonné předpoklady, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v d, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

6) K přikázání věci jinému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

7) Okolnost, že bydliště účastníka je vzdáleno od procesního soudu, je poměrně běžného charakteru a sama důvod k delegaci nezakládá. V projednávané věci ovšem nelze zcela odhlédnout od skutečnosti, že spor je veden o nárok, jehož základ lze spatřovat v pracovním poměru mezi žalobcem a úpadcem se sídlem v obvodu Okresního soudu v Českém Krumlově. S ohledem na to lze důvodně předpokládat, že případné dokazování bude možné provést hospodárněji a rychleji u navrhovaného soudu.

8) Jak Nejvyšší soud uvedl např. v usnesení ze dne 27. března 2001, sp. zn. , v usnesení ze dne 13. června 2012, sp. zn. , či v usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. , úvaha o vhodnosti delegace musí zahrnovat i posouzení poměrů účastníků tak, aby některý z nich nebyl rozhodnutím o navrhované delegaci (ať už pozitivním, nebo negativním) nápadně znevýhodněn v přístupu k soudu a v možnosti uplatňovat zde svá práva. V tomto porovnání bylo třeba přihlédnout na straně žalované ke skutečnosti, že jmenovaná správkyně má provozovnu v Českých Budějovicích, a tedy ve smyslu a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o úředních hodinách provozovny, o označování sídla a provozovny a o činnostech, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně, je povinna v této provozovně zajišťovat činnosti stanovené . Z uvedeného pak vyplývá, že pro žalovanou, vykonávající svou funkci či pracovně působící rovněž v Českých Budějovicích, nemůže přikázání věci navrhovanému soudu představovat nápadné znevýhodnění v přístupu k soudu (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. února 2016, sp. zn. a ze dne 20. května 2016, sp. zn. ). Důvody žalovanou ve vyjádření uváděné, kterými je toliko zpochybňován význam vedení daného řízení a předjímán další postup žalované jakožto insolvenční správkyně úpadce, jsou (pro posouzení vhodné delegace a v poměru k výše uvedeným skutečnostem) bez významu.

9) Nejvyšší soud proto návrhu žalobce na přikázání věci jím označenému soudu vyhověl a věc z důvodu vhodnosti k projednání a rozhodnutí přikázal Okresnímu soudu v Českém Krumlově.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. 10. 2024

JUDr. Aleš Zezula předseda senátu