Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3060/17

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti V. S., zastoupené opatrovníkem J. H., právně zastoupené Mgr. Petrem Vymazalem, advokátem, sídlem Valdštejnská 381/6, Liberec, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 21. listopadu 2000 č. j. -21 a rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 20. června 2000 č. j. -10, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci a Okresního soudu v Liberci, jako účastníků řízení, a statutárního města Liberec, sídlem nám. Dr. E. Beneše 1/1, Liberec, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d)y stěžovatelka napadla v záhlaví uvedené rozsudky tvrdíc, že postupem obecných soudů bylo narušeno její právo na spravedlivý proces dle d (dále jen ""), nebyly respektovány zásady, které vyplývají z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, zejména , a dále že došlo k zásahu do jejích majetkových práv podle y a Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Z napadených rozsudků, přiložených listin a ze spisu Okresního soudu v Liberci (dále jen "okresní soud") sp. zn. se podává, že okresní soud rozsudkem ze dne 20. 6. 2000 č. j. -10 přivolil k výpovědi z nájmu konkretizovaného bytu, kterou vedlejší účastník dal stěžovatelce. Proti rozsudku okresního soudu stěžovatelka podala odvolání, které Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci (dále jen "krajský soud") neshledal důvodným, a proto rozsudkem ze dne 21. 11. 2000 č. j. -21 potvrdil rozsudek okresního soudu.

3. Ze spisu okresního soudu Ústavní soud dále zjistil, že stěžovatelka, zastoupená opatrovníkem (pozn. opatrovník jí byl jmenován výrokem II. rozsudku okresního soudu ze dne 17. 7. 2017 č. j. -57), napadla v říjnu 2017 rozsudek krajského soudu mimořádnými opravnými prostředky, a to dovoláním a žalobou pro zmatečnost.

4. Ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti zkoumá, zda jsou splněny předpoklady jejího meritorního projednání ( a 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "), přičemž dospěl k závěru, že ve stěžovatelčině věci tomu tak není.

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Za procesní prostředek k ochraně práva považuje jak řádný a mimořádný prostředek s výjimkou obnovy řízení, tak jiný návrh, který je způsobilý zahájit řízení, v němž se navrhovatel může domoci odstranění jím namítané vady řízení či vady rozhodnutí (srov. ).

6. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je tedy její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje ( ) a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.

7. Jestliže stěžovatelka, s tvrzením, že ve sporu o přivolení k výpovědi z nájmu bytu nebyla procesně způsobilá, podala proti rozsudku krajského soudu žalobu pro zmatečnost a dovolání, je třeba každý z těchto prostředků považovat za tzv. poslední procesní prostředek, který zákon k ochraně jejích práv poskytuje. Z uvedeného pak lze dovodit, že podaná ústavní stížnost je nepřípustným návrhem podle .

8. Ústavní soud v této souvislosti dodává, že současné podávání žaloby pro zmatečnost nebo dovolání a ústavní stížnosti nadto není řešením, které by vyhovovalo požadavku právní jistoty. Věcným projednáním ústavní stížnosti by mohlo dojít k vydání dvou rozdílných rozhodnutí v téže věci. Navíc je třeba poznamenat, že opačný postup soudce zpravodaje (spočívající např. ve vyčkávání na rozhodnutí dovolacího soudu) by mohl být považován za zásah do ústavního práva na zákonného soudce ve smyslu d. Neodmítnutím ústavní stížnosti pro nepřípustnost by si totiž soudce zpravodaj ponechával ve své agendě i případ, který by rozvrhem práce při podání ústavní stížnosti až po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku mohl být (a se značnou pravděpodobností by také byl) přidělen jinému soudci zpravodaji.

9. Z uvedených důvodů Ústavní soud stěžovatelčinu ústavní stížnost jako nepřípustnou podle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. ledna 2018

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj