Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3673/17

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatele Pavla Blažka, zastoupeného Mgr. Ladislavem Jedličkou, advokátem, sídlem Čs. armády 1181, Ústí nad Orlicí, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. března 2017 č. j. -44, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. února 2016 č. j. -55 a proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 3. dubna 2014 č. j. 9077/14/5000-14102-702767, za účasti Nejvyššího správního soudu, Krajského soudu v Brně a Odvolacího finančního ředitelství, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

1. Ústavní stížností podle písm. a) y (dále jen " ") a , o Ústavním soudu (dále jen " "), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to pro porušení a 2 d, jakož i Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Z ústavní stížnosti a z napadených rozhodnutí se podává, že dodatečným platebním výměrem ze dne 16. 11. 2010 č. j. 60602/10/284921700746, vydaným Finančním úřadem v Boskovicích, byla stěžovateli doměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 ve výši 148 608 Kč. Současně mu byla uložena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 29 721 Kč. Proti uvedenému rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které Finanční ředitelství v Brně rozhodnutím ze dne 9. 5. 2011 č. j. 5816/11-1102-702767 zamítlo. Uvedené rozhodnutí odvolacího orgánu napadl stěžovatel žalobou, kterou Krajský soud v Brně (dále jen "krajský soud") rozsudkem ze dne 29. 8. 2012 č. j. -44 zamítl. Proti rozsudku krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost, které Nejvyšší správní soud vyhověl rozsudkem ze dne 11. 12. 2013 č. j. -34 a zrušil napadené rozhodnutí krajského soudu i rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně a věc vrátil Finančnímu ředitelství v Brně k dalšímu rozhodnutí. Na základě , o Finanční správě České republiky, rozhodovalo jako odvolací orgán v dalším řízení Odvolací finanční ředitelství namísto Finančního ředitelství v Brně. Odvolací finanční ředitelství rozhodnutím ze dne 3. 4. 2014 č. j. 9077/14/5000-14102-702767 změnilo dodatečný platební výměr tak, že daň byla doměřena ve výši 147 296 Kč a penále stanoveno ve výši 29 459 Kč. V pořadí druhá žaloba podaná proti Odvolacímu finančnímu ředitelství byla zamítnuta rozsudkem krajského soudu ze dne 18. 2. 2016 č. j. -55. Uvedený rozsudek krajského soudu napadl stěžovatel kasační stížností, kterou Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 22. 3. 2017 č. j. -44 zamítl.

II.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

3. Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda v předmětné věci jsou splněny všechny procesní předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti stanovené a dospěl k závěru, že tomu tak není.

4. Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

5. V předmětné věci Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 22. 3. 2017 č. j. -44 kasační stížnost stěžovatele zamítl. Uvedené rozhodnutí bylo posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytoval. Dotazem u Nejvyššího správního soudu Ústavní soud zjistil, že rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2017 č. j. -44 byl právnímu zástupci stěžovatele JUDr. Janovi Paroulkovi doručen dne 5. 4. 2017.

6. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost stěžovatele byla podána k poštovní přepravě dne 24. 11. 2017, je zřejmé, že ústavní stížnost byla podána až po uplynutí zákonem stanovené dvouměsíční lhůty. Na uvedeném nemůže nic změnit ani argumentace stěžovatele uvedená v doplnění ústavní stížnosti, že "rozhodnutí o kasační stížnosti stěžovateli, jako klientovi JUDr. Jana Paroulka bylo předáno až 10. 11. 2017 se sdělením, že se v dané věci nedá již nic dalšího dělat".

7. Na základě těchto skutečností Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle odmítl jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. ledna 2018

JUDr. Radovan Suchánek v.r.

soudce zpravodaj