Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3861/17

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Š. N., zastoupené. Mgr. Magdou Babákovou Kolečkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Jakubská 156/2, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2017 č. j. -318 a Okresního soudu v Blansku ze dne 14. 12. 2016 č. j. -206 a o návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění

Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení a d a y, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o svěření nezletilé stěžovatelky a jejího nezletilého bratra do péče matky a rozhodnuto o výživném.

Dříve než Ústavní soud přistoupí k projednání věci, zkoumá formální náležitosti ústavní stížnosti a podmínky její přípustnosti. K podání ústavní stížnosti je ve smyslu ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), oprávněna fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda. V řízení před Ústavním soudem přitom mohou vystupovat pouze fyzické osoby, které mají procesní způsobilost (srov. ve spojení s ).

Z ústavní stížnosti vyplývá, že ji podala přímo nezletilá, narozená dne XX, přičemž sama podepsala plnou moc zmocňující v záhlaví uvedenou advokátku k jejímu podání. V řízení před civilními soudy byla nezletilá zastoupena opatrovníkem, Městským úřadem Boskovice.

Ústavní soud zvažoval, zda je nezletilá s ohledem na svůj věk způsobilá jednat samostatně, zejména porozumět smyslu a významu řízení o ústavní stížnosti. V projednávané věci k takovému závěru nedospěl. Ústavní soud má za to, že stěžovatelka s ohledem na svůj nízký věk, tj. dvanáct let, právě smyslu a významu řízení o ústavní stížnosti porozumět není schopna a k podání ústavní stížnosti, tj. k vyhledání advokátky a k podpisu plné moci, nemohla dospět samostatně, ale naopak pod vedením jiné zletilé osoby. Ústavní soud v této souvislosti připomíná, že podle ustanovení § 892 obč. zák. mohou rodiče zastoupit dítě při právních úkonech, ke kterým není plně způsobilé, žádný z rodičů však nemůže zastoupit své dítě, jde-li o právní úkony ve věcech, při nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodiči a dítětem nebo ke střetu zájmů dětí týchž rodičů.

Za daných okolností Ústavní soud nemohl ani posoudit možný konflikt zájmů mezi rodiči a nezletilou, kterého si sama stěžovatelka s ohledem na svůj věk není vědoma. Ústavní soud ve své předchozí judikatuře sice připustil možnost podání ústavní stížnosti nezletilou osobou, nicméně se tak stalo s ohledem na konkrétní okolnosti případu a skutečnost, že vesměs šlo o osoby blízké věku zletilosti.

O takový případ v projednávané věci evidentně nejde. Ústavní soud při rozhodování vzal v úvahu i fakt, že otec stěžovatelky podal dne 12. 12. 2017, tj. den po podání její ústavní stížnosti, ústavní stížnost v podstatě s totožnou skutkovou a právní argumentací. Při přezkoumání této ústavní stížnosti, vedené pod

sp. zn.

, tak s ohledem na totožnost věci bude z ústavněprávního hlediska posouzena argumentace uplatněná stěžovatelkou, neboť právě na ní je založena ústavní stížnost vedená pod

sp. zn.

.

Na základě výše uvedeného byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným odmítnuta. Vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti nebyl dán důvod pro odložení vykonatelnost napadených rozhodnutí.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. ledna 2018

JUDr. Vladimír Sládeček

soudce zpravodaj