Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 12/2024-B-280

-280

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka Czech Accounting Services s. r. o., v likvidaci, se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 25657631, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu T. K., na vyloučení soudkyně Vrchního soudu v Praze, takto:Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. Kamila Balounová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sen. zn. .

Odůvodnění:

2. Podáním datovaným 27. prosince 2023 (B-274), doplněným podáním ze dne 17. ledna 2024 (B-276), T. K. vznesl námitku podjatosti soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. Kamily Balounové (dále jen „K. B.“), která má podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze (ve věci vedené pod sen. zn. ) jako členka senátu rozhodnout o námitce podjatosti soudkyně Z. S.

3. Důvody, jež mají zakládat pochybnosti o nepodjatosti soudkyně K. B., spatřuje T. K. v tom, že:

[1] Soudkyně K. B. již jednou poškodila svým „protiprávním jednáním“ T. K. a způsobila mu újmu na jeho právech věřitele v insolvenčním řízení dlužníka, když v minulosti projednávala (jako předsedkyně senátu) jeho odvolání proti rozhodnutí vydanému soudkyní Z. S. v řízení o určení pořadí pohledávky T. K. za dlužníkem [vedeném podle , o úpadku a způsobech jeho řešení ()], přičemž svým potvrzujícím rozhodnutím „schválila protiprávní jednání“ soudkyně Z. S. V této souvislosti T. K. zdůrazňuje, že důvody pochybností o nepodjatosti K. B. nespatřuje v prostém postupu soudkyně K. B. v jiné věci, ale v jejím nepřátelském poměru k jeho osobě, jenž se projevil jejím protiprávním jednáním ve výše označeném řízení, jež lze kvalifikovat jako zneužití pravomoci úřední osoby (soudkyně) podle , (dále jen „“). Jedná-li totiž soudce v rozporu s kogentními ustanoveními zákona, dříve vydanými rozsudky, se zásadami insolvenčního řízení, výsledky přezkumného jednání konaného v insolvenční věci dlužníka, jakož i ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, nejde o „právní názor“ soudce, ale o zneužití pravomoci úřední osoby ve smyslu . Dále T. K. obsáhle odůvodňuje svůj závěr o nezákonnosti dříve vydaného rozhodnutí soudkyně Z. S. (v řízení o určení pořadí pohledávky T. K. za dlužníkem podle ), rozhodnutí soudkyně K. B. (o odvolání T. K.) a na ně navazujících odmítavých rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu (v řízení o dovolání a ústavní stížnosti T. K.).

[2] Soudkyně K. B. již jednou rozhodovala o námitce podjatosti Z. S., kterou vznesl (byť pro odlišné důvody) T. K. Ačkoli nejde přímo o situaci, kdy by měl o námitce podjatosti rozhodovat soudce, který věc projednával nebo rozhodoval u soudu nižšího stupně, přesto „jde o naplnění účelu a smyslu“ ustanovení , (dále jen „“).

4. Soudkyně K. B. se k uplatněné námitce podjatosti vyjádřila dne 22. ledna 2024 tak, že k účastníkům řízení, jejich zástupcům, k věci, ani k Z. S. žádný vztah nemá.

5. Podle ustanovení jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

6. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

7. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

8. V intencích takto vymezených kritérií pak Nejvyšší soud uzavírá, že shora popsaná tvrzení T. K. nevypovídají (poměřováno ustanovením , 2 a 4 ) o jakémkoliv „důvodu“ pochybovat o nepodjatosti soudkyně K. B. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. , nebo důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

9. V posuzovaném případě nebyly zjištěny (z obsahu spisu se nepodávají) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudkyně K. B., která nemá (jak vyplývá z jejího vyjádření) k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům žádný, z hlediska ustanovení významný, vztah, který by mohl představovat důvod k jejímu vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci. Z ničeho nelze usuzovat ani na T. K. tvrzený „nepřátelský poměr“ soudkyně K. B. k jeho osobě.

10. Argumentace T. K., jejímž prostřednictvím zpochybňuje způsob, jakým soudkyně K. B. postupovala (rozhodovala) v jiných věcech [v řízení o určení pořadí pohledávky T. K. za dlužníkem podle a v (jiném) řízení o námitce podjatosti soudkyně Z. S. podané T. K.], pak (bez dalšího) není způsobilá založit důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (k tomu srov. ).

11. Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku označená soudkyně Vrchního soudu v Praze není vyloučena z projednávání a rozhodování označené věci ( ). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud (Nejvyšší soud) o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( věta druhá ).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 2. 2024

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu