Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 100/2023-B39

KSOS 40 INS 14875/2022 29 NSČR 100/2023-B39

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníků Z. L., a H. E. M., vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o schválení oddlužení, o dovolání dlužnice, zastoupené JUDr. Kateřinou Martínkovou, LL.M., MBA, advokátkou, se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 966/22, PSČ 702 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. dubna 2023, č. j. , -16, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení

1. Usnesením ze dne 28. února 2023, č. j. -6, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“)

[

mimo jiné

]:

[1] Neschválil oddlužení dlužníků (Z. L. a H. E. M.), „pro nepoctivý záměr dlužníků“ (bod II. výroku).

[2] Prohlásil konkurs na majetek dlužníků (bod III. výroku) a určil, že konkurs bude projednán jako nepatrný (bod IV. výroku).

2. Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení , odst. 2 a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) – dospěl k následujícím závěrům:

3. Insolvenční soud má za to, že jsou zde důvodné pochybnosti svědčící o nepoctivém záměru dlužníků při podání návrhu na povolení oddlužení.

4. V řízení vyšlo najevo, že dlužníci bezprostředně před zahájením insolvenčního řízení páchali majetkovou trestnou činnost, a to dlouhodobě a ve velkém rozsahu. Povolení způsobu řešení úpadku oddlužením je postaveno na požadavku poctivosti dlužníků a aktivní spolupráce dlužníka na řešení jeho úpadku. Oddlužení jako způsob řešení úpadku, které představuje pro dlužníka v určitém směru dobrodiní, má být přístupné pouze těm dlužníkům, kteří k řešení své nepříznivé majetkové situace přistupují odpovědně.

5. Rozsáhlá a dlouhodobá trestná činnost majetkové povahy dlužníků páchána bezprostředně před podáním insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení neskýtá záruku odpovědného přístupu k plnění povinností dlužníků v rámci insolvenčního řízení. Nadto oba dlužníci nevyvíjejí žádnou přiměřenou výdělečnou činnost a zatajují své skutečné příjmy.

6. Ze soupisu majetkové podstaty dlužníků ze dne 28. prosince 2022 insolvenční soud zjistil, že dlužnice vlastní nemovitý majetek v hodnotě 2.769.000 Kč a ve společném jmění dlužníků (manželů) se nacházejí dva osobní automobily v hodnotě 145.000 Kč. Proto insolvenční soud po neschválení oddlužení prohlásil konkurs na majetek dlužníků.

7. K odvolání dlužníků Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 28. dubna 2023, č. j. , -16, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech II. a III. výroku.

8. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení , a a ze závěrů označené judikatury Nejvyššího soudu ‒ dospěl po přezkoumání napadeného usnesení k následujícím závěrům:

9. S přihlédnutím k ustanovení mají dlužníci v insolvenčním řízení postavení nerozlučných společníků a po dobu jeho trvání jsou pokládáni za jednoho dlužníka.

10. Insolvenční soud nepochybil, jestliže oddlužení neschválil, když to je nepřípustné (pro nepoctivý záměr dlužníků).

11. Námitkám odvolatelů lze přitakat potud, že pro majetkovou trestnou činnost jsou sice trestně stíhání, avšak ještě (ani) nebyla podána obžaloba. Za tohoto stavu proto insolvenční soud nemůže hodnotit konkrétní okolnosti skutků popsaných v usnesení o zahájení trestního stíhání, ani předjímat, zda trestní řízení skončí pravomocným odsouzením dlužníků; fakt, že dlužníci jsou trestně stíhání, však pominout nelze.

12. Je třeba vzít v úvahu, že dlužnice je stíhána pro skutky kvalifikované jako zločin zpronevěry podle , odst. 5 písm. a/ , (dále jen „tr. zák.“), a zločin podvodu podle , odst. 4 písm. d/ tr. zák. a dlužník je stíhán pro jednání právně kvalifikované jako zločin zpronevěry podle , odst. 5 písm. a/ tr. zák. ve formě pomoci podle tr. zák. Těchto skutků se dlužnice měla dopustit jako osoba samostatně výdělečně činná poskytující účetní služby pro blíže označené obchodní korporace.

13. Dlužnice byla osobou samostatně výdělečně činnou na základě živnostenského oprávnění v předmětu podnikání činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence, již od 1. ledna 2004 a podle jejího vlastního vyjádření činil její průměrný příjem z této podnikatelské činnosti cca 60.000 až 80.000 Kč měsíčně. Dne 21. dubna 2022 bylo doručeno Policii České republiky první trestní oznámení a v květnu 2022 byl zajištěn podle ustanovení § 79a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu), veškerý hodnotný majetek dlužníků jako náhradní hodnota za výnos trestné činnosti (jíž měla být způsobena škoda 35.000.000 Kč). V tomto období dlužníci také přerušili provozování svých živností.

14. Od 19. července 2022 je jediným příjmem dlužnice invalidní důchod, který od září 2022 činí 20.431 Kč. Dlužník (který je stíhán vazebně) je minimálně od července 2022 bez příjmů.

15. Podle přesvědčení odvolacího soudu právě z těchto událostí, jež předcházejí zahájení insolvenčního řízení a jež nepochybně mají dopad na majetkové poměry dlužníků, lze dovodit důvodný předpoklad jejich nepoctivého záměru.

16. Vzhledem k majetku dlužníků sepsanému v soupisu majetkové podstaty insolvenční soud rovněž po právu prohlásil konkurs na majetek dlužníků.

II. Dovolání a vyjádření k němu

17. Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu představované usnesením Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2011, sen. zn.

[jde o usnesení

uveřejněné pod číslem 96/2011

Sb. rozh. obč.

, které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu

], usnesením Nejvyššího soudu ze dne 10. prosince 2015, sen. zn. , usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2016, sen. zn. [jde o usnesení uveřejněné pod číslem rozh. obč. (

dále jen „

R 64/2018“)], a

usnesením Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2019, sen. zn. (jde o usnesení uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo 6, ročníku 2020, pod číslem 63), přičemž postup odvolacího soudu odporuje také nálezu Ústavního soudu ze dne 28. března 2019, sp. zn. (jde o nález uveřejněný pod číslem 43/2019 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, který je dostupný i na webových stránkách Ústavního soudu

).

18. Dovolatelka namítá (poměřováno obsahem dovolání), že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

19. V mezích uplatněného dovolacího důvodu vytýká dovolatelka odvolacímu soudu především to, že nenařídil odvolací jednání k prověření odvolacích námitek týkajících se její zdravotní způsobilosti (dlouhodobě nepříznivého psychického stavu, jenž ovlivňoval její schopnost samostatně v řízení jednat). Namítá rovněž, že se zřetelem k povaze odvoláním napadeného rozhodnutí nebyly splněny předpoklady pro projednání věci bez nařízení odvolacího jednání ve smyslu .

20. Dovolatelka dále namítá, že důvodný předpoklad nepoctivého záměru dlužníků nelze dovodit ze skutečností, z nichž vyšel odvolací soud. Míní, že potud odvolací soud nepostupoval v souladu se závěry obsaženými v usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. ani se závěry obsaženými v R 64/2018.

21. Insolvenční správce má ve vyjádření dovolání za nedůvodné, navrhuje jeho odmítnutí, případně zamítnutí.

III. Přípustnost dovolání

22. Pro dovolací řízení je rozhodný v aktuálním znění.

23. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl podle a 2 Učinil tak z následující příčin:

24. Dovolací námitka že soudy odňaly dovolatelce možnost před soudem jednat, když se nezabývaly její zdravotní způsobilostí (jejím psychickým stavem), jakož i námitka, že odvolací soud rozhodl o odvolání bez nařízení jednání, aniž pro to byly splněny zákonem stanovené předpoklady, vystihuje z obsahového hlediska tzv. zmatečnostní vadu podle Taková vada ale podle ustanovení věty druhé není způsobilým dovolacím důvodem (k jejímu prověření slouží žaloba pro zmatečnost) a pro její posouzení proto nelze připustit dovolání. Srov. k tomu též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 32/2003 Sb. rozh. obč., jehož závěry se prosazují i v režimu ve znění účinném od 1. ledna 2013, jak dokládá např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.

25. K argumentaci, kterou dovolatelka oponuje správnosti závěru odvolacího soudu co do důvodů neschválení oddlužení, Nejvyšší soud připomíná, že při úvaze, zda právní posouzení věci odvolacím soudem je ve smyslu ustanovení správné, vychází dovolací soud ze skutkových závěrů odvolacího soudu a nikoli z těch skutkových závěrů, které v dovolání na podporu svých právních argumentů (případně) nejprve zformuluje sám dovolatel. Srov. shodně např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2004, sp. zn. , uveřejněného pod číslem rozh. obč., a rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. října 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem rozh. obč. Toto omezení, které se prosazuje u věcného přezkumu dovolání (je-li dovolání přípustné), má vliv i na posouzení způsobilosti dovolací argumentace přípustnost dovolání vůbec založit (srov. shodně např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2022, sen. zn. , uveřejněného pod číslem rozh. obč.).

26. Pro prověření souladnosti závěrů odvolacího soudu na téma nepoctivého záměru dlužníků při oddlužení tedy v rovině přípustnosti dovolání nejsou významné dovolatelkou namítané zmatečnostní vady řízení ani jiná skutková zjištění než ta, z nichž pro účely formulace těchto závěrů vyšel odvolací soud.

27. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu platí, že ve všech situacích, v nichž se insolvenční soud zabývá (má zabývat) tím, zda oddlužením je sledován nepoctivý záměr, vychází z okolností (skutečností), na jejichž základě lze závěr, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr, „důvodně předpokládat“. „Důvodným předpokladem“ není „jistota“ o tom, že dlužník oddlužením sleduje nepoctivý záměr. Nejde o to nepoctivý záměr dlužníku prokázat, nýbrž o to, že zjištěné (v řízení najevo vyšlé) okolnosti (skutečnosti) odůvodňují „předpoklad“, že dlužník takový (nepoctivý) záměr má (v rozhodné době měl) [srov. kromě dovolatelkou označeného usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. např. též odstavec 35. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2021, sen. zn. ].

28. Z napadeného rozhodnutí se výslovně podává, že nepředjímá výsledek dosud neukončeného trestního stíhání dlužníků, z hlediska záměru poctivě se vypořádat s věřiteli v rámci oddlužení však zohledňuje (objektivní) stav, v němž se dlužníci nacházejí, zvláště co do jejich majetkových poměrů; jde zejména o obstavený majetek, jehož možné zpeněžení je regulováno (podmíněno) nikoli jen normami práva insolvenčního, nýbrž i normami práva trestního, jež za současného stavu (obstavení majetku coby náhradní hodnoty za výnos trestné činnosti) brání efektivnímu využití tohoto majetku k uspokojení pohledávek věřitelů), absence příjmů u dlužníka, omezené příjmy dlužnice a přerušení výkonů živností oběma dlužníky. Závěry napadeného rozhodnutí tak (posuzováno souhrnem těchto skutečností) z mezí vytyčených ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu nevybočují.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. prosince 2023

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu