Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3506/17

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Filipa o ústavní stížnosti V. Ž., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, zastoupeného Mgr. Lenkou Jindrovou, advokátkou se sídlem v Mladé Boleslavi, Klaudiánova 135/1, proti usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. září 2017, č. j. -1034, a Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. července 2017, č. j. -1020, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť je přesvědčen, že jimi byla porušena jeho práva zaručená v d.

Výše uvedeným usnesením Krajský soud v Ostravě zamítl návrh na povolení obnovy řízení, neboť pro ni neshledal důvody ve smyslu § 278 trestního řádu. Vrchní soud v Olomouci napadeným usnesením následnou stížnost stěžovatele zamítl.

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti uvádí, že v návrhu na obnovu řízení požadoval provedení výslechu svědků a vypracování revizního znaleckého posudku; tyto důkazy je možno provést jen v obnoveném řízení a jsou podle jeho přesvědčení způsobilé odůvodnit jiné rozhodnutí o vině i trestu. Tím, že návrhu soudy nevyhověly, zkrátily jeho základní práva.

Ústavní soud představuje soudní orgán ochrany ústavnosti (y ČR); není obecným soudem dalšího stupně ani jim není instančně nadřazen. Nezabývá se eventuálním porušením běžných práv fyzických osob, neznamená-li současně porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem.

V projednávané věci Ústavní soud zjistil, že stěžovatel byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. září 2013, č. j. -810, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. prosince 2013, č. j. -877, shledán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu loupeže podle , přečinu poškození cizí věci podle , zvlášť závažného zločinu loupeže podle , 2 písm. b) , a za to odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti let do věznice se výšenou ostrahou.

Z procesních předpisů vyplývá, že užití mimořádného opravného prostředku (obnovy řízení) je rozděleno do dvou kroků. Nejprve proběhne řízení o návrhu na povolení obnovy, a teprve je-li povolena, následuje samo obnovené řízení - až ve druhé fázi lze provádět nové důkazy a nově o věci rozhodnout. Účelem první procesní fáze je nejprve zjistit, zda návrh obsahuje skutečně nové poznatky a důkazy, které mohou zvrátit původní závěry soudů.

Procesním úkonem, na základě kterého byla zahájena první fáze, byl návrh stěžovatele, v němž však jen navrhoval důkazy dříve provedené, případně ty, jejichž neprovedení již soudy odůvodnily. Návrh na zopakování výslechů a vypracování znaleckého posudku byl součástí předchozí obhajoby stěžovatele a Krajský soud v Ostravě jej nepovažoval za zákonem požadované novum. Posouzení důkazních návrhů je plně v kompetenci soudu, který se znalostí původního řízení má veškeré předpoklady vyhodnotit, zda jde o skutečnosti nové, významné či bezpředmětné. Jak soud prvního stupně, tak i stížnostní soud srozumitelně a jednoznačně vysvětlily, proč nepovažují návrh za způsobilý k nařízení obnovy řízení, a o co své závěry opřely. Následný nesouhlas stěžovatele je sice pochopitelný, nicméně není způsobilý založit důvodnost ústavní stížnosti a představuje pouhou polemiku se závěry obecných soudů.

Podle ustanovení proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. ledna 2018

Jan Musil v. r.

předseda senátu