Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2970/21

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce zpravodaje Davida Uhlíře o ústavní stížnosti A. M. A. A., zastoupené advokátem JUDr. Ing. et Ing. Romanem Ondrýskem, MBA, Ph.D., se sídlem Palackého 151/10, Prostějov, proti sdělení Okresního soudu v Prostějově ze dne 16. září 2021, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka napadla ústavní stížností v záhlaví uvedené sdělení Okresního soudu v Prostějově, neboť se domnívá, že jím došlo k porušení , , a d a písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Z obsahu ústavní stížnosti a přiložených dokumentů vyplývá, že u Okresního soudu v Prostějově bylo pod sp. zn. vedeno proti stěžovatelce trestní řízení. Stěžovatelka v něm byla pravomocně odsouzena rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 15. 9. 2020 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 7. 1. 2021 pro spáchání pokračujícího zločinu podvodu podle , odst. 2, odst. 4 písm. d) a pokračujícícho přečinu úvěrového podvodu podle , odst. 4 částečně dokonaného a částečně ve stádiu pokusu. Trestní řízení probíhalo v režimu řízení proti uprchlé. Po pravomocném odsouzení byla stěžovatelka dne 3. 8. 2021 dodána do výkonu trestu odnětí svobody. Dne 12. 8. 2021 bylo stěžovatelce doručeno pravomocné rozhodnutí ve věci a byla poučena o právu podle § 306a trestního řádu podat návrh na zrušení odsuzujícího rozsudku. Stěžovatelka se obrátila na soud s žádostí o poskytnutí kontaktu na obhájce, který ji v řízení zastupoval, a dále mimo jiné uvedla, že by chtěla podat dovolání. Soud na to reagoval přípisem, jímž ji opětovně poučil o jejím právu podat návrh na zrušení odsuzujícího rozsudku podle § 306a trestního řádu. Stěžovatelka soud požádala o ustanovení obhájce k podání dovolání. Opatřením ze dne 2. 9. 2021 Okresní soud v Prostějově stěžovatelce ustanovil obhájce JUDr. Ing. Ondřeje Lichnovského, kterému zároveň doručil sdělení soudu ze dne 2. 9. 2021, že odsouzená po řádném poučení prohlásila, že nežádá zrušení pravomocného rozsudku, ale hodlá ve věci podat dovolání. Prostřednictvím obhájce poté stěžovatelka z procesní opatrnosti podala dne 14. 9. 2021 návrh na zrušení pravomocného rozsudku podle § 306a trestního řádu. Dne 20. 9. 2021 soud stěžovatelce prostřednictvím obhájce doručil napadené sdělení k návrhu na zrušení odsuzujícího rozsudku, v němž soud uvedl, že rozsudek nezruší, neboť návrh byl učiněn opožděně.

3. Stěžovatelka toto sdělení považuje za rozhodnutí. Tvrdí, že o její žádosti měl soud vydat usnesení, a to v neveřejném zasedání. Poukazuje přitom na znění komentářové literatury. Dále vznáší řadu námitek k postupu okresního soudu před vydáním napadeného sdělení a domáhá se jeho zrušení. Stěžovatelka dodává, že podala žádost o navrácení lhůty k podání návrhu na zrušení odsuzujícího rozsudku, o němž soud do doby podání ústavní stížnosti nerozhodl.

4. Ústavní soud se nejdříve zabýval tím, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky stanovené zákonem. Zaměřil se zejména na posouzení otázky její opodstatněnosti. Opodstatněností ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dál jen " ") rozumí okolnost, že napadeným rozhodnutím, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci došlo k porušení ústavně zaručeného práva nebo svobody. Při posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti je tedy nutné vyřešit otázku, zda je napadený akt způsobilý porušit ústavně garantovaná práva.

5. Stěžovatelka tvrdí, že o jejím opožděném návrhu na zrušení odsuzujícího rozsudku podle § 306a odst. 2 trestního řádu měl soud vydat usnesení. Takový závěr však není jakkoli podložen. Podle komentářové literatury: "Pokud by odsouzený navrhl zrušení rozsudku po uplynutí zákonné lhůty osmi dnů od doručení, soud rozsudek neruší, ale opatřením odsouzenému sdělí, že návrh byl učiněn opožděně. Rozsudek je pak nadále vykonatelný." Toliko v případě, kdy je návrh podán včas, tak soud rozhodne o návrhu odsouzeného v neveřejném zasedání usnesením, proti němuž není stížnost přípustná (srov. § 141 odst. 2, § 232 a contr.) (srov. Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha. C. H. Beck, 2013, k § 306a). Stěžovatelčino právo na spravedlivý proces proto vydáním sdělení namísto usnesení dotčeno nebylo.

6. Pokud by Ústavní soud návrhu na zrušení sdělení vyhověl, na situaci stěžovatelky by se tím nic nezměnilo. I nadále by zůstalo nedotčeno pravomocné rozhodnutí, které ji uznalo vinnou a uložilo jí nepodmíněný trest odnětí svobody. Stěžovatelkou podaná ústavní stížnost s navrhovaným petitem, jímž je Ústavní soud vázán, je tedy zjevně neopodstatněná, neboť napadený akt není způsobilý porušit její ústavně zaručená práva.

7. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud podle ustanovení návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. prosince 2021

Ludvík David v. r.

předseda senátu