Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2524/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti X, zastoupené Mgr. Lucií Zapletalovou, advokátkou, sídlem Údolní 388/8, Brno, proti usnesením Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 30. června 2020 č. j. 4 ZN 2199/2019-30 a ze dne 1. července 2020 č. j. 4 ZN 2199/2019-32, za účasti Městského státního zastupitelství v Brně, jako účastníka řízení, a Policie České republiky, Městského ředitelství policie Brno, 2. oddělení hospodářské kriminality a J. M., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených usnesení Městského státního zastupitelství v Brně (dále jen " ") s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv zakotvených v d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že Policie České republiky, Městské ředitelství policie Brno, 2. oddělení hospodářské kriminality (dále jen "policejní orgán") usnesením ze dne 17. 3. 2020 č. j. KRPB-174771-44/TČ-2019-060282-ŠEV byla s poukazem na § 159a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, odložena věc podezření ze spáchání zločinu zpronevěry podle , odst. 4 písm. d) , , ve znění pozdějších předpisů, kterého se měl dopustit vedlejší účastník - podle trestního oznámení podaného stěžovatelkou - tím, že ačkoliv si byl vědom skutečnosti, že dne 22. 8. 2018 zaniklo jeho jednatelské oprávnění ke stěžovatelce, s úmyslem se obohatit využil svého přístupu k jejímu bankovnímu účtu a vybral z něj hotovost celkem ve výši 1 850 000 Kč, kterou použil pro svou vlastní potřebu, čímž byla v tomto rozsahu stěžovatelce způsobena škoda. Policejní orgán dospěl k závěru, že provedeným prověřováním nebyl prokázán úmysl vedlejšího účastníka neoprávněně si věc přisvojit. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 19. 3. 2020.

3. Dne 18. 5. 2020 podala stěžovatelka žádost o navrácení lhůty podle § 61 trestního řádu a současně stížnost proti uvedenému usnesení policejního orgánu. Státní zástupkyně městského státního zastupitelství napadeným usnesením ze dne 30. 6. 2020 rozhodla, že podle § 61 odst. 1 trestního řádu se lhůta k podání opravného prostředku proti výše uvedenému usnesení policejního orgánu nenavrací. Následně státní zástupkyně městského státního zastupitelství druhým napadeným usnesením ze dne 1. 7. 2020 stížnost stěžovatelky proti usnesení policejního orgánu podle § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu zamítla coby podanou opožděně.

II.

Argumentace stěžovatelky a shrnutí řízení před Ústavním soudem

4. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že nedocenilo důsledky nouzového stavu a nezohlednilo je při posouzení včasnosti stížnosti, kterou podala, navrácením lhůty v trestním řízení podle , o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně a (dále jen " "). Stěžovatelka dovozuje, že policejní orgán nezjistil správně a úplně skutkový stav a věc předčasně odložil, přičemž v důsledku postupu městského státního zastupitelství jí bylo znemožněno hájit svá práva poškozené v trestním řízení.

5. Soudce zpravodaj podle zaslal ústavní stížnost k vyjádření městskému státnímu zastupitelství. ve vyjádření setrvalo na svém stanovisku, že ústavní stížností napadená usnesení jsou věcně správná. Soudce zpravodaj následně zaslal stěžovatelce toto vyjádření na vědomí a k případné replice, dotyčná však svého práva podat repliku nevyužila.

III.

Procesní předpoklady projednání návrhu

6. Ústavní soud se předně zabýval otázkou, zda jsou splněny předpoklady pro věcné posouzení ústavní stížnosti podle .

7. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.

8. Stěžovatelka nedoložila, že vyčerpala podnět k výkonu dohledu nejblíže vyššího státního zastupitelství podle , o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), ačkoli usnesení městského státního zastupitelství o její stížnosti mohla být v rámci tohoto dohledu přezkoumána. Byla-li by věc skončena ve fázi před zahájením trestního stíhání, orgánům činným v trestním řízení nic nebrání šetření znovu otevřít na pokyn dohledového státního zástupce. Usnesení policejního orgánu o odložení věci podle § 159a odst. 1 trestního řádu nepředstavuje překážku věci rozhodnuté [srov. nález ze dne 27. 10. 2015

sp. zn.

(N 191/79 SbNU 161), bod 51.]. Ústavní soud je vázán uvedeným právním názorem vysloveným v nálezech [srov. též nález ze dne 2. 3. 2015

sp. zn.

(N 51/76 SbNU 691), body 27. až 32.] a v posuzované věci neshledal žádný důvod se od něj odchýlit, a to ani se zřetelem ke specifické situaci, na kterou reaguje Podmínka přípustnosti ústavní stížnosti bude splněna až poté, co bude stěžovatelka podle zákona o státním zastupitelství vyrozuměna o způsobu vyřízení podání. Z vyjádření účastníků řízení nelze dovodit, že by k takovémuto podání a vyrozumění o něm došlo.

9. Vzhledem k nevyčerpání zákonných prostředků k ochraně práva je ústavní stížnost nepřípustná podle , a proto ji Ústavní soud soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. listopadu 2021

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj