Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2703/21

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Šárky Herelové, zastoupené Mgr. Zdeňkem Pokorným, advokátem se sídlem Anenská 8, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 8. 2021 č. j. -182, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení d (dále jen " "), Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a Dodatkového protokolu k Úmluvě, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení.

Z obsahu napadeného rozhodnutí a ústavní stížnosti se podává, že Krajský soud v Brně potvrdil jako věcně správné usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. s tím, že pouze přeformuloval výrok rozhodnutí tak, že "Dovolací řízení se zastavuje". Odvolání proti výroku III. odmítl, neboť jím bylo rozhodnuto ve prospěch žalobkyně. K zastavení dovolacího řízení soudem prvního stupně došlo z důvodu nezaplacení soudního poplatku.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti argumentuje tím, že dovolací řízení v této věci nemá být vůbec zpoplatněno, dále nesouhlasí se správností závěrů soudu ohledně postupu při vybírání poplatku za dovolání. Odvolací soud se podle názoru stěžovatelky ani nevypořádal s její námitkou o nepřípustně formalistickém postupu soudu prvního stupně. Dále uvádí, že proti napadenému rozhodnutí nepodala dovolání, neboť je otázkou, zda by bylo dovolání Nejvyšším soudem shledáno přípustným. I pokud ano, nic by to nezměnilo na názorech Nejvyššího soudu a soud by také opět požadoval zaplacení soudního poplatku.

Ústavní soud se podanou stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), na takový návrh kladeným a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Podle ustanovení musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita k jiným procesním prostředkům, které zákon stěžovateli poskytuje k ochraně jeho práva. Podle je proto ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ). Ústavní stížnost je tedy krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím až tehdy, když náprava před ostatními orgány veřejné moci již není (standardním postupem) možná.

V projednávané věci je v souladu s posledním procesním prostředkem, který stěžovatelce zákon k ochraně jejího práva poskytuje, dovolání. O této skutečnosti také byla odvolacím soudem poučena. Protože stěžovatelka dovolání nepodala, nevyužila všechny prostředky k ochraně svého práva. Stěžovatelkou uváděné skutečnosti nemohou založit individuální výjimku ze , který jednoznačně v citovaném ustanovení vyžaduje vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva stěžovateli poskytuje.

Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle jako návrh nepřípustný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. listopadu 2021

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.

soudce zpravodaj