Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2735/21

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatelky Desire Invest, s. r. o., se sídlem Na Děkance 1, Praha 2, právně zastoupené Mgr. Jaroslavem Tajbrem, advokátem se sídlem U Nikolajky 5, Praha 5, proti usnesení Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 5. 8. 2021 č. j. KZV 22/2021-32 a usnesení Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu, SKPV, Expozitura Hradec Králové, 2. oddělení, ze dne 30. 6. 2021, č. j. NCOZ-6112-80/TČ-2020-417502-H, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností brojí stěžovatelka proti usnesení Krajského státního zastupitelství v Praze, kterým byla zamítnuta její stížnost proti usnesení policejního orgánu, jímž bylo zahájeno trestní stíhání stěžovatelky pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, z části dokonaného a z části nedokonaného, ukončeného ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měla, stručně řečeno, dopustit tím, že k žádosti o udělení licence k provozu fotovoltaické elektrárny Pacov přiložila nepravdivé dokumenty, v důsledku čehož uvedla v omyl pracovníky Energetického regulačního úřadu, a na základě takto nezákonně udělené licence následně měla neoprávněně fakturovat dodávky elektrické energie z fotovoltaického zdroje ve výši garantované výkupní ceny pro provozovny, uvedené do provozu v roce 2010, ačkoliv si měla být vědoma, že na tuto garantovanou cenu nemá nárok. Stěžovatelka v rozhodnutí stížnostního orgánu spatřuje porušení svých základních práv zaručených , a d.

2. Řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem je ovládáno zásadou subsidiarity, vyplývající již z ustanovení článku 4 y, podle něhož je ochrana základních práv a svobod úkolem soudní moci obecně, nikoliv úkolem pouze Ústavního soudu. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a ani součástí soustavy ostatních orgánů veřejné moci, a proto do činnosti orgánů veřejné moci zasahuje toliko v případě, kdy náprava tvrzené protiústavnosti v rámci systému ostatních orgánů veřejné moci již není možná. Tato zásada výslovně plyne z ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

3. V projednávaném řízení nebylo vydáním napadeného rozhodnutí řízení ukončeno, ale naopak napadené usnesení vede k jeho zahájení; řízení nadále pokračuje a existuje tak možnost nápravy případného zásahu do ústavně zaručených základních práv nebo svobod odpovídajícími procesními trestněprávními prostředky již v rámci řízení samotného. Jak Ústavní soud ustáleně judikuje, v případě trestního stíhání je obvykle zapotřebí před podáním samotné ústavní stížnosti vyčerpat možnosti, jež trestně stíhané osobě poskytují trestně právní předpisy a zákon o státním zastupitelství (viz § 12d). Teprve po jejich vyčerpání je možno považovat ústavní stížnost za přípustnou.

4. Jinými slovy, ústavní stížnost je procesní nástroj, který je možno použít teprve poté, co stěžovatel vyčerpá všechny ostatní zákonné možnosti. Přípustné opravné prostředky není přitom možno chápat výhradně v kontextu existence možnosti nápravy příslušeného rozhodnutí (existence konkrétního opravného prostředku), ale zejména v souvislostech s možnostmi trestního řízení, které samou svojí existencí zaručuje, až do svého ukončení, průběžnou kontrolu danou trestním řádem s celou řadou konkrétních procesních nástrojů. Je tedy primárně na orgánech k tomu určených trestním řádem a zákonem o státním zastupitelství, aby dbaly ochrany práv a svobod stěžovatele.

5. Teprve po vyčerpání všech prostředků k ochraně svých práv, jež zaručují trestněprávní předpisy, a za situace, kdy by stěžovatelka nadále trvala na tom, že orgány veřejné moci zasáhly do jejích ústavně zaručených práv a svobod, může stěžovatelka podat ústavní stížnost a dovolávat se svých práv u Ústavního soudu.

6. Ústavní stížnost tak byla podána předčasně; návrh je nepřípustný podle ve spojení s , a proto jej Ústavní soud odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. listopadu 2021

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj