Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1404/21

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky České republiky - Ministerstva dopravy, sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 12/1222, Praha 1, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2021 č. j. -70, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Výše označená stěžovatelka podala v zákonné lhůtě prostřednictvím pověřeného zaměstnance a po vyčerpání všech procesních prostředků, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen ""), ústavní stížnost. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo porušeno její právo na spravedlivý proces zaručené d.

2. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 10. 2020 č. j. -39 byla uložena stěžovatelce povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi částku 38 665 Kč a náklady řízení ve výši 24 684 Kč z důvodu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem dle o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Odvolací soud svým rozsudkem ze dne 23. 2. 2021 č. j. -70 rozsudek nalézacího soudu potvrdil a dále uložil stěžovatelce zaplatit náklady řízení ve výši 8 228 Kč. Vzhledem k výši částky, která je předmětem řízení, a k dikci ustanovení , v platném znění, není proti rozhodnutí odvolacího soudu přípustné dovolání.

3. Ústavní stížností byla napadána nesplněná povinnost obecných soudu svá rozhodnutí týkající se stanovení výše a formy odškodnění řádně odůvodnit. Stěžovatelka odůvodňuje opodstatněnost ústavní stížnosti také tím, že "Městský soud v Praze je s ohledem na právní úpravu místní příslušnosti soudů odvolacím soudem v naprosté většině sporů o náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem státu". Stěžovatelka je žalována v desítkách sporů o poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu, které jsou skutkově obdobné s danou věcí.

4. S ohledem na výši částky je zřejmé, že se jedná o věc bagatelní, kterou se Ústavní soud běžně nezabývá. Vzhledem k vývoji judikatury se ale objevují případy, které mohou dosahovat ústavněprávního významu, i když se jedná o bagatelní částku. Jedná se především o situace, kdy se jedná o intenzivní zásah kolidující se samotnou podstatou a smyslem dotčeného základního práva, kdy rozhodnutí Ústavního soudu může mít vliv na velké množství případů před obecnými soudy či kdy judikatura obecných soudů není jednotná a vyšší soudy nemohou zajistit její sjednocení (viz nález

sp. zn.

ze dne 10. 4. 2014, bod 33). Projednávaná věc však podle Ústavního soudu nepředstavuje právě takový případ.

5. Na rámec výše uvedeného Ústavní soud konstatuje, že stanovení formy a výše odškodnění v případech kompenzace nesprávného úředního postupu nevyplývá přímo z právní úpravy a je proto stanovena nalézacím soudem, přičemž přezkum úvah tohoto soudu je úkolem odvolacího soudu. V nyní posuzované věci pak podle názoru Ústavního soudu napadené rozhodnutí odvolacího soudu obsahuje správné posouzení podmínek a kritérií obsažených v , a také výsledná částka nebyla vzhledem k aplikaci tohoto ustanovení zjevně nepřiměřená. Napadené rozhodnutí odvolacího soudu obsahuje dostatečné, konkrétní a logické odůvodnění, které přesvědčivě reaguje na námitky a tvrzení stěžovatelky a osvětluje jejich promítnutí do výrokové části rozsudku.

6. Ústavní soud vzhledem k výše uvedenému uzavírá, že ve věci neshledal důvod ke svému zásahu do rozhodnutí obecného soudu. Proto Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný ve smyslu .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. října 2021

Ludvík David, v. r.

předseda senátu