Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2788/21

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Pavla Šámala a soudců Josefa Fialy a Jana Filipa (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele F. Š., zastoupeného JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou, sídlem Karlovo náměstí 287/18, Praha 2 - Nové Město, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. srpna 2021 č. j. -15, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a Vězeňské služby České republiky, sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4 - Nusle, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí s tvrzením, že porušuje jeho ústavně zaručené právo v d.

2. Z ústavní stížnosti se podává, že Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. 6. 2021 č. j. -24, a to v řízení o stěžovatelově žalobě proti nečinnosti vedlejší účastnice při vyřizování jeho žádosti podle , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zamítl stěžovatelovu žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (výroky I a II), přičemž stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení odstranil vady podané žaloby (výrok III).

3. Proti tomuto usnesení brojil stěžovatel kasační stížností, kterou Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem, jde-li o výroky I a II, zamítl, a jde-li o výrok III, odmítl a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

II.

Stěžovatelova argumentace

4. V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že se domáhal soudní ochrany i právní pomoci proti orgánům, které porušují jeho ústavně zaručené právo na informace, a že správní žaloba i kasační stížnost byly podmíněné uhrazením "správního" poplatku, ačkoliv prokázal své nepříznivé majetkové poměry, status osoby se zdravotním postižením, a to i obsahem okruhů žádostí, které se významně dotýkají jeho životní sféry (ochrana zdraví, programy prevence, evidence osobních údajů apod.). To má podle něj zakládat "právní titul" pro ústavní stížnost.

Pavel Šámal v. r.

předseda senátu

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s až 31 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Jeho ústavní stížnost je přípustná ( téhož zákona a contrario), neboť vyčerpal všechny zákonné prostředky k ochraně svého práva.

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

6. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti ( y), který stojí mimo soustavu obecných soudů ( y); vzhledem k tomu jej nelze, vykonává-li svoji pravomoc tak, že podle písm. d) y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému soudnímu rozhodnutí, považovat za další, "superrevizní" instanci v systému obecné justice, oprávněnou vlastním rozhodováním (nepřímo) nahrazovat rozhodování obecných soudů; jeho úkolem je "toliko" přezkoumat ústavnost napadených soudních rozhodnutí, jakož i řízení, které jejich vydání předcházelo. Proto nutno vycházet (mimo jiné) z pravidla, že vedení řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad podústavního práva a jeho aplikace na jednotlivý případ je v zásadě věcí obecných soudů a o zásahu Ústavního soudu do jejich rozhodovací činnosti lze uvažovat za situace, kdy je dané rozhodování stiženo vadami, které mají za následek porušení ústavnosti (tzv. kvalifikované vady).

7. Prakticky totožnou ústavní stížností podanou i v obdobné věci se Ústavní soud zabýval v usnesení ze dne 12. 10. 2021

sp. zn.

, kde dospěl k závěru, že jde o zjevně neopodstatněný návrh. V jeho odůvodnění konstatoval, že "[j]ak je z ústavní stížnosti patrné, stěžovatel v ní neuvádí žádný přiléhavý (natožpak ústavněprávní) argument nad rámec prostého označení základního práva, k jehož porušení mělo vydáním napadeného rozsudku Nejvyššího správního soudu dojít. Jak již Ústavní soud stěžovateli připomněl v usnesení ze dne 5. 10. 2021

sp. zn.

, jímž rozhodl o prakticky shodně laděné ústavní stížnosti, není úkolem Ústavního soudu domýšlet argumentaci namísto samotného stěžovatele. Za této situace ovšem Ústavní soud nemá, co by na napadeném rozhodnutí, které samo o sobě nevykazuje na prvý pohled známky svévole nebo jiného vážného ústavně významného nedostatku, sám blíže věcně přezkoumával.".

8. Ústavní soud se i v nynější věci plně s tímto názorem ztotožňuje, a nezbývá mu proto než uzavřít, že posoudil ústavní stížnost z hlediska kompetencí daných mu u, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti ( y). Protože ze shora uvedených důvodů nezjistil namítané porušení základních práv či svobod stěžovatele (viz sub 1), ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. října 2021