Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1215/21

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatele D. K., zastoupeného Mgr. Martinem Rybnikářem, advokátem se sídlem tř. Kpt. Jaroše 3, Brno, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. 2. 2021 č. j. -101, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Výše označený stěžovatel podal v zákonné lhůtě prostřednictvím advokáta a po vyčerpání všech procesních prostředků, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen " "), ústavní stížnost, v níž tvrdil, že rozhodnutím obecných soudů bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces podle d (dále jen " "). V ústavní stížnosti navrhoval, aby Ústavní soud svým nálezem zrušil shora označené usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2.

2. Z ústavní stížnosti, napadeného usnesení, jakož i z vyžádaného spisového materiálu se podává, že stěžovatel brojí proti rozhodnutí soudu o nepřipuštění změny žaloby. Obvodní soud pro Prahu 2 napadeným usnesením nepřipustil změnu žaloby ze dne 12. 7. 2020. Své rozhodnutí neodůvodnil. Je přitom zapotřebí uvést, že změnu žaloby stěžovatel navrhoval v řízení o zaplacení částky 95 000 Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem. Samotná změna žaloby ve své podstatě představovala rozšíření již uplatněného nároku o úroky z prodlení. O žalobě stěžovatele rozhodl Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 10. 2. 2021 č. j. -102 tak, že žalobu na zaplacení 95 000 Kč zamítl. Ačkoliv soud dovodil splnění všech tří podmínek pro vznik odpovědnosti státu za nemajetkovou újmu, stěžovateli se nepodařilo prokázat dopad trestního stíhání trvajícího osm měsíců pro přečin krádeže do jeho profesní, majetkové ani osobnostní sféry. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 7. 2021 č. j. -127, k odvolání stěžovatele potvrdil rozsudek soudu prvního stupně.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti vyslovuje nesouhlas s postupem Obvodního soudu pro Prahu 2 a vytýká mu, že usnesení o změně žaloby, které nijak neodůvodnil, nevydal dříve v průběhu řízení. Svou argumentaci opírá o judikaturu Ústavního soudu, zejména nález

sp. zn.

ze dne 21. 8. 2014 či nález ze dne 27. 5. 2014 č. j.

aj. Tvrdí, že neodůvodnění usnesení soudu o nepřipuštění změny žaloby zakládá jeho nepřezkoumatelnost.

4. Po zvážení obsahu ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí dospěl Ústavní soud k závěru, že se jedná o zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu . Citované ustanovení dává Ústavnímu soudu pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu předtím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího, jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti, příp. ve vyžádaném soudním spise. Vedou-li informace zjištěné uvedeným způsobem Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, může být bez dalšího odmítnuta. Tato relativně samostatná část řízení nemá kontradiktorní charakter.

5. Článek 36 odst. 1 y nezaručuje jednotlivci právo na úspěch ve věci či na výrok soudu podle vlastních představ; zaručuje mu nestranné a nezávislé posouzení věci, rovné postavení vůči ostatním účastníkům řízení, možnost jednat před soudem a vyjádřit se k věci. Současně je třeba neztrácet ze zřetele, že spravedlivost řízení (ve smyslu jeho férového vedení) se posuzuje jako celek a ne každé pochybení soudu je s to odůvodnit zásah Ústavního soudu pro porušení základních práv stěžovatele.

6. V nyní posuzovaném případě je zapotřebí zohlednit dopad napadeného rozhodnutí soudu o nepřipuštění změny žaloby na celé řízení, potažmo na rozhodnutí ve věci samé - o nároku stěžovatele na zaplacení částky 95 000 Kč z titulu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem. Jestliže stěžovatel neměl ve věci úspěch, nelze na dílčí procesní vadu v podobě neodůvodněného rozhodnutí o změně žaloby, spočívající v jejím "pouhém" rozšíření o zákonné úroky z prodlení, nahlížet jako na podstatné pochybení soudu ve smyslu porušení práva na spravedlivý proces. Jakkoliv uvedené nelze zcela ignorovat, je zapotřebí ve světle výše uvedené doktríny uzavřít, že se nejedná o takovou vadu, která by měla podstatný vliv na výsledek řízení samotného. Uvedené závěry Ústavní soud činí s vědomím svých závěrů učiněných v řadě nálezů, v nichž byl kladen důraz na povinnost soudů odůvodnit rozhodnutí o změně žaloby.

7. Ústavní soud na základě uvedeného uzavírá, že na ústavní rovině zásah do práv stěžovatele Ústavní soud neshledal. Z těchto důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný ve smyslu .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. října 2021

Ludvík David, v. r.

předseda senátu