Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2401/21

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce zpravodaje Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ladislava Bayera, zastoupeného JUDr. Jarmilou Zichovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Pellicova 20/2c, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. května 2021 č. j. -389, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení výše citovaného usnesení Nejvyššího soudu, neboť je toho názoru, že jím byla porušena jeho základní práva, zakotvená v a 3 a d a dále v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a y.

2. Nejvyšší soud tímto usnesením odmítl dovolání stěžovatele proti pravomocnému rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2020 č.j. -356, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně. Nejvyšší soud odůvodnil svoje rozhodnutí tak, že dovolání neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením , neboť stěžovatel řádně nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání dle - 238a a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.

3. Stěžovatel s názorem Nejvyššího soudu nesouhlasí a považuje jej za projev nesprávného právního posouzení. Předmětem řízení před obecnými soudy byla jeho žaloba na náhradu škody, způsobené mu prý nesprávným úředním postupem vedlejšího účastníka (Ministerstva financí) při doručování platebních výměrů a dále nezákonnými rozhodnutími, vydanými vedlejším účastníkem při exekuci na jeho majetek. Porušení citovaných základních práv spatřuje stěžovatel v tom, že v dovolání zcela jasně a srozumitelně uvedl, z jakých důvodů dovolání podal a v čem spatřuje nesprávné právní posouzení věci. Jednalo se o nesprávné právní posouzení odvolacího soudu, pokud jde o promlčení žalobního nároku a příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Pokud jde o posouzení přípustnosti dovolání podle ust. , stěžovatel uvedl, že má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. V této souvislosti stěžovatel uvádí, že závěry obecných soudů o tom, že ukončení jeho podnikání bylo odůvodněno finanční a majetkovou situací, která mu neumožnila dostát svým povinnostem hradit splatné závazky ještě před vydáním dodatečných platebních příkazů, jsou příkladem nesprávné predikce dalšího osudu stěžovatelova podnikání.

4. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

5. Nejvyšší soud v odůvodnění svého stížností napadeného usnesení srozumitelně a přehledně uvedl, proč v dovolacím řízení nebylo možno pokračovat. Stěžovatel totiž řádně nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání dle - 238a Nejvyšší soud přitom již opakovaně uvedl, že k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu, uvedeného v příslušných zákonných ustanoveních, a odkázal přitom na svoji judikaturu v těchto věcech, jakož i na závěry Ústavního soudu, jenž tento postup shledal ústavně konformním. Stěžovatel zastává sice odlišný právní názor, to však nemůže vést samo o sobě k odůvodněnosti ústavní stížnosti.

6. Z uvedených důvodů byla ústavní stížnost odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. října 2021

Ludvík David v. r.

předseda senátu