Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1935/21

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti stěžovatele P. K., zastoupeného JUDr. Pavlem Jelínkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Pardubicích, Dražkovice 181, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích č. j. -370 ze dne 11. května 2021, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, jako účastníka řízení, a Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Pardubicích (dále jen "nalézací soud") uznal obžalovaného vinným ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle a uložil mu peněžitý trest; poškození byli odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. K odvolání obžalovaného Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích (dále jen "odvolací soud") shora napadeným rozsudkem zrušil rozsudek nalézacího soudu a nově rozhodl tak, že obžalovaný se zprošťuje obžaloby, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem; současně odkázal poškozené na řízení ve věcech občanskoprávních.

2. Řádně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti, splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), který v trestním řízení vystupoval v pozici poškozeného, brojí proti zprošťujícímu rozsudku a za správné považuje závěry nalézacího soudu.

3. Stěžovatel byl účastníkem dopravní nehody, v jejímž důsledku utrpěl závažná fyzická zranění (musela mu být amputována noha), jejich důsledkem jsou přetrvávající bolesti, deprese a podstatná změna dosavadního způsobu života. V ústavní stížnosti podrobně popisuje hodnocení důkazů soudy obou stupňů a je přesvědčen, že libovůlí odvolacího soudu bylo porušeno jeho právo na ochranu zdraví i na satisfakci, neboť zprošťujícím rozsudkem byl zbaven možnosti domáhat se jakéhokoliv odškodnění po obžalovaném (jeho zaměstnavateli) i v rámci povinného ručení. Odvolací soud porušil jeho práva zakotvená v a násl.d (dále jen ""), a proto požaduje zrušit napadený rozsudek.

4. Z rozsudku nalézacího soudu se podává, že viníkem dopravní nehody byl uznán řidič vozidla (obžalovaný), který se při odbočování vlevo z hlavní silnice dostatečně nevěnoval dopravní situaci, nedal protijedoucímu stěžovateli přednost a srazil jej. Naproti tomu odvolací soud označil za viníka dopravní nehody stěžovatele, který předjížděl zprava řadu pomalu jedoucích a posléze stojících vozidel, v místech, kde předjíždění zprava není povoleno, respektive kde je výslovně zakázáno (přechod pro chodce), nadto rychlostí o 50 % přesahující v daném úseku maximální povolenou rychlost a nereagoval ani na fakt, že první auto v řadě zastavilo právě proto, aby umožnilo obžalovanému s ohledem na dopravní situaci projet křižovatkou. Odvolání obžalovaného ve veřejném zasedání přisvědčil i státní zástupce a zohledněna byla i zásada omezené důvěry v dopravě [viz např. nálezy

sp. zn.

ze dne 31. května 2016 (N 96/81 SbNU 565) či

sp. zn.

ze dne 25. října 2016 (N 199/83 SbNU 197)].

5. Nelze akceptovat tvrzení stěžovatele o zásahu do jeho práv zakotvených v a násl.y, byl-li obžalovaný zproštěn obžaloby. Je zjevné, že stěžovatel je dopravní nehodou postižen nejvíce a byl-li pro porušení řady dopravních předpisů označen za viníka, je výrazně snížena možnost jeho (i jeho rodinných příslušníků) domáhat se náhrady za vzniklé újmy, avšak ani toto hledisko nesvědčí o zkrácení jeho základních práv a nezakládá důvodnost ústavní stížnosti. Posouzení, je-li konkrétní jednání trestným činem či nikoli, vychází ze zákonné definice konkrétního trestného činu, a nikoliv od očekávání poškozeného; "Vymezení trestného činu, stíhání pachatele a jeho potrestání je věcí vztahu mezi státem a pachatelem trestného činu." [viz usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 26. února 1997 (U 5/7 SbNU 343)].

6. Jakkoliv Ústavní soud rozumí důvodům nespokojenosti stěžovatele s napadeným rozhodnutím odvolacího soudu, nebyl jím stěžovatel zkrácen ve svých základních právech tak, jak v ústavní stížnosti namítal; odvolací soud se věcí zabýval dostatečně důkladně, jeho závěry jsou přiléhavé a nejsou projevem svévole.

7. Podle proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. září 2021

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu